Reálně příjem loni dosáhl 97,1 procenta hodnoty roku 2010. Od začátku krize v roce 2008 se přitom dál zvyšoval, i když mnohem méně než v letech hospodářského růstu. Stagnovat začal až předloni. Nejvíc si domácnosti zaměstnanců reálně polepšily v roce 2007, kdy se ekonomice dařilo. Reálný příjem se tehdy proti předchozímu roku vyhoupl téměř o osm procent.

Vláda v posledních letech několikrát přikročila k úsporným opatřením. Odbory a opozice je kritizují. Podle nich stav zhoršují, lidé víc šetří a malá poptávka brzdí ekonomiku.

Podle ministerstva práce je příčinou loňského nižšího poklesu nominálních i reálných částek "statisticky vykázané snížení průměrných čistých příjmů", a to hlavně u státních zaměstnanců kvůli rozpočtovým škrtům. Kupní sílu ovlivnila vyšší inflace po zdražení potravin, bydlení a dopravy. "Ve srovnání s ostatními státy EU se loni jednalo v příjmech v ČR o opatření preventivní, v některých zemích však již o vynucená," uvedlo ministerstvo. Podle něj je možné odhadovat, že ve většině zemí evropské sedmadvacítky byl loni vývoj podobný.

Nejlépe bylo v roce 2010

V roce 1993 na člena zaměstnanecké domácnosti připadalo 3571 korun měsíčně. Reálně to bylo jen 77,3 procenta hodnoty roku 1989. Do dalšího roku čistý měsíční příjem poskočil téměř o 15 procent, v roce 1995 se meziročně zvedl skoro o pětinu. Na přelomu tisíciletí se růst zpomalil. V roce 2000 měl člen domácnosti k dispozici měsíčně 7234 čistého. Reálně to bylo 94 procent hodnoty před sametovou revolucí. Přes předrevoluční hodnotu se reálný příjem dostal v roce 2003.

Nejlépe na tom byly domácnosti zaměstnanců v roce 2010, kdy hospodařily se 132,2 procenta reálné částky roku 1989. Loni to bylo reálně 128,5 procenta předlistopadové hodnoty.

Od vzniku Česka se v zemi výrazně proměnily i ceny výrobků a služeb, které domácnosti pořizují. Proti roku 1989 se zvedly pětinásobně. Proti roku 1992 poskočily na 2,63násobek. Loni se index spotřebitelských cen meziročně zvýšil o 1,9 procenta.