Problémy se splácením mají podle NKÚ dlužníci v sedmi z devíti kontrolovaných případů. Pochybnosti údajně vzbuzuje i výběr firem, které finance získaly. "Zarážející je například fakt, že ze 143 miliard korun, které ČEB na podporu exportu v letech 2005-2011 poskytla více než stovce žadatelů, 19,5 miliardy (tedy 13,6 procenta) získaly jen dvě firmy," upozornila mluvčí. Jedna z těchto dvou společností navíc vyplatila přes 40 procent prostředků z úvěru subdodavateli se sídlem v jednom z tzv. daňových rájů.

Banka při rozhodování o úvěrech podle úřadu porušovala vedle zásady obezřetnosti, kterou jí ukládá zákon, také vlastní vnitřní předpisy. "Svědčí o tom například skutečnost, že dozorčí rada banky nedostala na stůl část důležitých materiálů, o kterých měla rozhodovat," dodala Málková.

Kontroloři odhalili závažné chyby také u ministerstva financí, které je v ČEB rozhodujícím akcionářem. Resort financí například v roce 2010 půjčil ČEB 1,7 miliardy korun; peníze ale byly určeny na úhradu schodku státního rozpočtu, nikoli na půjčky.

Dopady na rozpočet nebyly

Ministerstvo financí oponuje, že nálezy NKÚ neměly dopad na veřejné rozpočty a pochybení se týkala administrativních a technických záležitostí. Resort zároveň uvedl, že právě problematické úvěry vedly ministra počátkem roku 2011 k personálním změnám ve vedení banky. K nálezům NKÚ prý byla přijata nápravná opatření.

ČEB zprostředkovává státní podporu vývozu poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších služeb, jež s exportem souvisejí. Loni více než zdvojnásobila meziroční čistý zisk na 161 miliónů korun.