Zdaleka nejbohatším unijním regionem byl v roce 2009 vnitřní Londýn, v němž hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele dosahoval 332 procent unijního průměru.

Zatímco 17 unijních regionů mělo v roce 2009 HDP nad 150 procenty unijního průměru, tak u 22 dalších to bylo naopak méně než 50 procent. Nejchudší regiony statistici hlásí u Bulharska, kde se dva z nich pohybovaly dokonce pod hranicí 30 procent průměru EU. Mezi dvacítkou nejchudších regionů figuruje pět bulharských, šest rumunských, čtyři maďarské a pět polských oblastí a žádný region ze západní či jižní Evropy.

Statistici ve svých porovnáváních použili takzvané standardy kupní síly (PPS). To je uměle vytvořená měnová jednotka, která se používá při mezinárodních srovnáních. Její výhodou je, že se v ní do jisté míry vyrovnávají rozdíly, které jinak existují mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Obecně je možné říct, že za jeden PPS by se koupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích.

Pozici Prahy i Bratislavy ale mohou do značné míry ovlivňovat lidé, kteří do obou metropolí dojíždějí z okolí, což ovšem platí pro řadu regionů Evropy. U Prahy se to týká především Středočeského kraje, který je se 74 procenty průměru EU druhý nejbohatší v Česku. Jeho pozici ale sráží právě každodenní odliv obyvatel dojíždějících za prací do metropole.