Jen zvýšení sazby DPH na 20 procent, kam by spadly i potraviny, by znamenalo nutnost vyndat z peněženek o 19 miliard více za stejné množství zboží a nakoupených služeb. Na druhé straně by lidé o něco ušetřili za léky, knihy a tisk, které by zůstaly ve snížené 14procentní sazbě.

Další stokoruny měsíčně by domácnosti utratily navíc kvůli přesunu služeb do základní 20procentní sazby DPH. Celkem by tak přesun položek v rámci DPH znamenal minimálně růst výdajů asi o 300 korun na osobu měsíčně. Dvoučlenná domácnost by si tak ročně připlatila přes 7000 korun.

„Následovalo by omezování nákupů dovolených, elektroniky, vybavení domácností a šetření by se nevyhnulo ani nákupům oblečení a obuvi,“ řekl Právu analytik ČSOB Petr Dufek.

Zdraží i energie

O dost dražší by v případě schválení vládních návrhů byly i energie. Zdražení by se dotklo zejména odběratelů zemního plynu. U něj by totiž měla být pro domácnosti zavedena daň ze zemního plynu, kterou nyní platí jen podnikatelé a firmy.  V současnosti je daň z plynu pro výrobu tepla stanovena na 30,60 Kč bez DPH (36,72 Kč s daní) za spotřebovanou megawatthodinu. Lidem s vyšší spotřebou, třeba těm, kdo používají plyn v rodinném domě k vaření, ohřevu vody a topení, by tak cena vyskočila o mnoho stokorun za rok.

„Ročně by to v rodinném domě mohlo činit přibližně 700 korun navíc, a to v případě, že by byla zavedena stejná sazba, která se v současnosti uplatňuje u velkých odběratelů,“ řekl Právu mluvčí skupiny RWE Martin Chalupský. Dosavadní osvobození od daně pro domácnosti podle něho bylo zvýhodněním pro plyn jako čistého paliva.

„Obáváme se, že lidé po zdražení začnou více upřednostňovat nekvalitní paliva,“ dodal Chalupský. Stát by si měl podle vládního návrhu zavedením této daně přijít ročně na 900 miliónů korun. Menší dopad by mělo zamýšlené zdvojnásobení sazeb daně z elektřiny z nynějších 33,96 Kč s DPH na 67,92 Kč za 1 spotřebovanou megawatthodinu. Při roční spotřebě kolem 3000 kilowattů by si tak domácnost připlatila asi 100 korun navíc.

Důchodci v ohrožení

Zdražení potravin se navíc dotkne zejména důchodců, kterým mají být navíc zmraženy na tři roky důchody. U nich totiž tvoří náklady na potraviny a léky mnohem významnější část výdajů než u mladších obyvatel.

„Opatření dolehnou nejvíce na lidi s nižšími příjmy, kteří kupují více zboží a služeb podléhajících snížené sazbě DPH,“ řekl Právu Petr Gapko z GE Money Bank. „Zasáhne to ale i mladé lidi, jejichž příjem ještě není tak vysoký, aby navýšení nákladů bez problémů pokryli,“ uvedl Martin Prokop z Next Finance.

Dopady daňových změn budou mít ale podle ekonomů rozdílnou razanci na jednotlivé typy domácností. Průměrná rodina zaměstnance s dětmi vydá 20 procent příjmů na potraviny, dvacet na náklady spojené s bydlením. Zdražení může kompenzovat úsporami třeba tím, že nejde do divadla či na fotbalové utkání nebo místo autem pojede na dovolenou vlakem či autobusem. Rodina důchodce ale za potraviny, bydlení a léky utratí prakticky celou penzi. Prostor pro šetření je minimální, upozorňují analytici.

Důchody se tři roky podle záměrů ministerstva financí nezvýší, tři roky ale budou dál růst ceny potravin a energií či nájemné v bytech.

MF propočty má, ale…

Úsporná opatření by se podle ministra financí Miroslava Kalouska měla dotknout všech sociálních skupin. Podle mluvčího MF Ondřeje Jakoba si ministerstvo celkové dopady navrhovaných opatření na rozpočty domácností vypracovalo, vzhledem k nadcházejícím politickým jednáním je ale ukázat nechce. „Propočty máme, ale zveřejníme je, až bude konečná varianta,“ řekl v úterý Právu Jakob.