V automobilce působí dvě odborové organizace – Kovo a Nezávislé odbory, obě umožňují i tajné členství.

Místopředseda Nezávislých odborů Dušan Pekárek uvedl, že někteří vedoucí, tzv. groupleadeři, zaměstnance, o nichž se vzhledem k tomu, že odborové příspěvky platí prostřednictvím mzdové účtárny, ví, že jsou členy odborů, údajně upozornili, že „se po nich jde“.

„Ti lidé zareagovali solidně rychle, z odborů se odhlásili, odhlášku dali na mzdové oddělení a tím z toho seznamu zmizeli. Já odcházet nehodlám,“ řekl Pekárek.

Uvedl, že jemu bylo sníženo osobní ohodnocení na nejnižší stupeň D. „Déčko dostává člověk naprosto neschopný, naprosto nevyhovující. Nevím, proč jsem byl takto ohodnocen já, nikdo za mnou oficiálně nepřišel, po celou dobu jsem hodnocený béčkem. Pracuji normálně, žádný průšvih nemám, žádné neomluvené hodiny, chodím do práce střízlivý, plním všechny požadavky, které Hyundai má. Hodnocení mi snížili na D z důvodu, že jsem odborář, který ve vyjednávání kolektivní smlouvy nechce jít vedení na ruku,“ tvrdí Pekárek.

Na dotaz Práva řekl, že při hodnocení B jsou zaměstnanci vyplaceny kvartální prémie 1500 korun, zaměstnanec s hodnocením D nemá prémie žádné.

Hodnocení mi snížili na D z důvodu, že jsem odborářDušan Pekárek, odborář

V diskusi na webu odborové organizace Kovo anonymní pisatel v úterý večer uvedl, že mu v pondělí při podepisování formuláře pro zúčtování daně pracovnice nabízela odhlášku z odborů a že už v prosinci mu odhlášku nabízel vedoucí týmu.

„Na členy obou odborových organizací je dlouhodobě vyvíjen nátlak, který v posledních dnech nabírá na intenzitě. Ozvalo se mi několik lidí, že jim bylo vyhrožováno, že kdo bude v odborech, sníží se mu osobní ohodnocení nebo nepostoupí na vyšší pozici,“ řekl Právu předseda odborové organizace Kovo Radek Kuchař.

Uvedl, že se jedná většinou o ty členy, kterým zaměstnavatel strhává odborové příspěvky. „To vede ke spekulacím o možném úniku těchto dat širokému spektru vedoucích pracovníků na všech funkcích až do úrovně vedoucích skupin a týmů, tzv. groupleaderů a teamleaderů,“ doplnil.

Anonymní diskuse nejsou důkazem

„Za vedení společnosti rozhodně prohlašuji, že se nic takového neděje,“ řekl mluvčí automobilky Petr Vaněk. „Pokud někdo tvrdí, že došlo k nějakému vyhrožování ohledně členství v odborech, ke každému takovému tvrzení vždy žádáme důkaz. Anonymní diskuse a komentáře na webu pro nás věrohodným důkazem nejsou,“ doplnil.

Vaněk řekl, že údaje, kdo je členem odborů, mzdová účtárna nikomu neposkytuje: „Jedinou výjimkou jsou samotné odborové organizace, které na vlastní žádost dostávají pravidelně seznamy svých členů. A to jak v písemné, tak i elektronické formě, a je tedy možné, že dochází k úniku dat právě tímto způsobem.“ Podle Kuchaře však k těmto informacím mají přístup desítky manažerů.

Za vedení společnosti rozhodně prohlašuji, že nic takové se neděje Petr Vaněk, mluvčí Hyundai

„Jednoznačně odmítáme, že by společnost vyráběla či distribuovala nějaké odhlášky z odborů,“ uvedl dále Vaněk s tím, že v některých případech se naopak dotazují sami zaměstnanci, jakým způsobem je možné srážení členských příspěvků ukončit. Podle Vaňka zaměstnavatel odborovým organizacím v minulosti opakovaně navrhoval vypustit z kolektivní smlouvy závazek týkající se srážek členských příspěvků, odbory to ale odmítly: „Pokud by se zrušením závazku naopak souhlasily, nedocházelo by k těmto zbytečným nedorozuměním.“

„Odborová organizace tu věc řeší, vím, že se pan Kuchař radí s našimi právníky, jaký by mohl být další co nejefektivnější postup,“ řekl Právu předseda odborového svazu Kovo Josef Středula.

Odborové organizace v Hyundai za této situace považují další jednání v rámci kolektivního vyjednávání za velice složité a náročné, uvedl Kuchař. „Na úspěchu a prodejích aut, která vyrábíme, máme s vedením společný zájem. A že mají odbory zájem, aby mzdy zaměstnanců byly aspoň na úrovni obvyklé v automobilkách v České republice, je snad pochopitelné,“ dodal.

Průměrný výdělek v závodě Hyundai loni podle Vaňka dosáhl 27 404 korun a průměrný dělnický příjem činil 25 204 korun.

Podle současné kolektivní smlouvy je délka pracovní doby od 37,5 do 40 hodin týdně podle toho, zda jde o třísměnný, dvousměnný či jednosměnný pracovní režim. K základním čtyřem týdnům dovolené náleží zaměstnancům podle kolektivní smlouvy po jednom celém odpracovaném kalendářním roce ve firmě dva dny dovolené navíc, po dvou letech pak pět dnů dovolené navíc.