„Dali jsme na stůl velmi atraktivní nabídku,“ uvedl Ackermann. Ten patří podle agentury Reuters k hlavním zástupcům Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který s řeckými činiteli o seškrtání dluhu nyní jedná v Aténách. „Ztrátu 70 procent jsme připraveni přijmout,“ sdělil Ackermann v rozhovoru pro N-TV s tím, že každý musí nějak přispět.

Věřitelé byli dosud ochotni odepsat jen asi 50 procent řeckého dluhu, činitelé v eurozóně ale nabídku označili za nedostatečnou a vyzvali obě strany, aby v jednání pokračovaly.

Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur (asi 8,8 biliónu korun), z toho na soukromé věřitele připadá kolem 200 miliard eur. Původní představa bank byla taková, že Řecku odpustí kolem 100 miliard eur. Ochota seškrtat dluh výrazněji svědčí o tom, že banky přijmou u nových dluhopisů o trochu nižší úrok, než si původně představovaly.

Několikaletá recese a obří nezaměstnanost

Řecko je v posledních letech v hluboké recesi, k níž teď hodně přispívá i snaha vlády šetřit na výdajích. Kabinet sice zavedl několik dodatečných opatření, která měla příjmy rozpočtu zvýšit, plán ale podle agentury Reuters nevyšel. Nepomohlo ani další zvýšení daní.

Země se čím dál tím víc ohýbá pod tíží dluhů. Ani k alespoň mírnému úsměvu na tváři nepřispívají data řeckého statistického úřadu ELSTAT. Podle něj totiž nezaměstnanost za říjen vylétla na rekordních 18,2 procenta, čímž pokořila další nelichotivý rekord.

Řecký premiér Lukas Papadimos v souvislosti s neutěšenou situací sdělil, že obyvatelé musí akceptovat další snižování platů, aby mohly být splněny cíle úsporných opatření. Měla by poklesnout i minimální mzda, která v současné době činí 750 eur (asi 19 312 korun). Zrušeny by měly být také 13. a 14. platy státních i soukromých zaměstnanců.