"Hrozí riziko nové recese," konstatoval komisař s tím, že situace se zhoršila i v globální ekonomice. "Růst v Evropě zastavil," dodal. V EU nelze podle Rehna zatím čekat ani zlepšení na trhu práce.

Nová předpověď neuvádí příliš růžová čísla ani pro letošní rok, ačkoliv ještě na jaře vypadal výhled relativně slibně. Za nastávajícími zlými časy stojí krize v eurozóně a chaos na trzích.

Za celý letošní rok ekonomika díky dobrým výsledkům z prvních měsíců vzroste v EU o 1,6 procenta a v eurozóně o 1,5 procenta. V příštím roce ale zpomalí na 0,6 procenta v EU a 0,5 procenta v eurozóně. Ani to však není jisté, protože situace v eurozóně a na trzích se může ještě zhoršit. Riziko, že se tak stane, přitom existuje.

ČTĚTE TAKÉ: Kondici české ekonomiky vidí v Bruselu ještě hůře

V jarní prognóze komise pro letošek čekala růst hospodářství ve výši 1,8 procenta v EU a 1,6 procenta v unijních státech platících eurem. Pro příští rok odhadovala navýšení HDP v EU o 1,9 procenta a v eurozóně o 1,8 procenta.

Od té doby se ale situace změnila. Eurozóna se topí v dluhové krizi, finančních trhů se zmocnila nejistota a zhoršily se i podmínky u dalších klíčových hráčů světové ekonomiky.

Barroso: sjednoťme se, nebo budeme bezvýznamní

Předseda EK Jose Manuel Barroso ve středu večer v Berlíně vyzval státy EU, aby se v boji s ekonomickou krizí, zejména situací v Řecku a v Itálii, spojily, “jinak se staneme bezvýznamnými”.

Právě Itálie nyní znervózňuje zbytek eurozóny, odborníci považují její dluh ve výši 120 procent HDP za nesplatitelný, náklady na půjčky se už Italům vyšplhaly do rekordních výší.

Narůstat má v příštích letech ale zadlužení celé EU. Letos se očekává ve výši 82,5 procenta HDP, v letech 2012 a 2013 by ale mělo stoupnout na 84,9 procenta HDP. V eurozóně by to mělo narůst z letošních 88 procent na 90,4 procent v roce 2012 a na 90,9 procenta v roce 2013. Například v Řecku ale dluh podle komise stoupne ze 163 procent letos na zhruba 198 procent v příštích dvou letech.

Trhy se podle Barrosa obávají rozpadu eurozóny, což by pravděpodobně stáhlo do recese i zbytek světa. “Tato krize ohrožuje prosperitu příští generace,” varoval Barroso.

Zpomalení neunikne žádná země

"Výhled evropské ekonomiky se obrátil k horšímu. Ostře se zhoršující důvěra a zesílení finančních zmatků ovlivňují investice i poptávku, zatímco naléhavá fiskální konsolidace doléhá na domácí poptávku a oslabující globální ekonomického prostředí drží zpět vývozy," uvedla komise hned na úvod prognózy.

Růst ekonomiky bude v poslední kvartálu letoška mezičtvrtletně nulový. "Vzhledem k postupnému návratu důvěry a odstraňování vnějších překážek se očekává, že mezičtvrtletní růst HDP se bude mírně zvyšovat o zhruba 0,4 procenta v EU i v eurozóně do čtvrtého čtvrtletí 2012," píše se v prognóze.

Mezi státy budou podle Bruselu poměrně výrazné rozdíly, i když očekávanému zpomalení neunikne podle něj nikdo. Například růst Francie, druhé největší ekonomiky eurozóny, se prý na konci roku dostane do červených čísel, přičemž návrat k růstu se čeká ve druhé půlce toho příštího. Dvě čtvrtletí kolem konce roku bude v červených číslech i Itálie, které se snaží za každou cenu odvrátit ponoření do dluhových potíží, jaké před časem zachvátily Řecko.

Z celoročního pohledu by příští rok měly mít největší růst pobaltské země - Estonsko (3,2 procenta) a Litva (3,4 procenta). V Řecku by hospodářství příští rok mělo naopak poklesnout o 2,8 procenta po letošním propadu o 5,5 procenta, v Portugalsku o tři procenta (letos -1,9 procenta). Německo příští rok čeká podle komise růst o 0,8 procent (letos 2,9 procenta), Francii 0,6 procenta (letos 1,6 procenta), Itálii 0,1 procenta (letos 0,5 procenta) a Británii 0,6 procenta (letos 0,7 procenta).