Článek
Řekové pomoc eurozóny odmítali, protože se s ním pojily velké a nepopulární reformy. Referendem ale dal premiér svým občanům jasně najevo, že odmítání pomoci znamená konec eura, které si Řekové ve většině přejí zachovat. Lidé se tak začnou bát ztráty měny a škrty mu už nebudou vyčítat.
A Papandreu si polepšil hlavně politicky. Opoziční strany, vystupující proti škrtům. dostaly jasný signál, co by se stalo, kdyby se uplatnily jejich vize.
Když Papandreu nastolil otázku referenda, vyvolal v řecké politické sféře náhlý strach. Z EU poprvé zaznělo, že Evropanům zas na přítomnosti Řecka v eurozóně nezáleží a pro eurozónu je klíčové zachránit měnu, Řecko klidně obětuje. [celá zpráva]
Řecké opoziční strany, které celé měsíce brojily proti razantním úsporným opatřením vlády a vezly se na vlně masových demonstrací a stávek, najednou Papandrea obvinily, že chce ohrozit postavení v EU. Bouří se i jeho socialisté, v jejichž poslaneckých řadách se vždy našel někdo, kdo postupem času kvůli utahování opasků a s tím související klesající podpoře veřejného mínění opustil vládní většinu v parlamentu, což došlo až tak daleko, že nyní ji už nemá kabinet jistou vůbec.
Opozice otočila
Pro řeckou vládu se stalo neúnosné pokračovat v trnité cestě za stále hustějšího odporu politiků a občanů, kteří věří tvrzením vůdce opozičních konzervativců Antonise Samarase, že on by vyjednal příznivější podmínky zahraniční pomoci.
Nyní Samaras otočil, označil schválení opatření za nezbytnost a tak se zdá, že půjčky doprovázené nepopulárními kroky, nad nimiž hodlá EU přísně dohlížet, už jeho Nová demokracie nebude zpochybňovat.
Themistoklova lest
Vývoj v Řecku naznačuje, že se Papandreu inspiroval lstí starověkého aténského vůdce Themistokla, který několik set let před naším letopočtem vyhrál bitvu u Salamíny proti mohutné perské přesile. Do bitvy se tehdy řeckým spojencům moc nechtělo, stmelilo je až teprve to, že se ocitli v obklíčení, které Themistokles zařídil tak, že perského krále k tomuto manévru sám navedl.
Řekům se také nechtělo plnit podmínky finanční pomoci za cenu vlastního výrazného uskromnění, když měli pocit, že se to v eurozóně nějak vyvrbí.
Můžeme se jen dohadovat o tom, o čem všem před summitem G20 v Cannes Papandreu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym hovořil. Výhrůžky řeckého vyhazovu z eurozóny se mu ale tak trochu hodí. I když ulpělo hodně z osočování na něm samém, řečtí politici se sjednotili v jednom: o euro přijít nechtějí, stejně jako podle průzkumů veřejného mínění 70 procent Řeků. Těch Řeků, z nichž 60 procent by ale rádo potopilo podmínky finanční pomoci s bláhovou nadějí, že mohou něco ještě zemím eurozóny vnucovat.