Na otázku, zda se referendum bude týkat členství Řecka v eurozóně, odpověděl agentuře Reuters mluvčí vlády Angelos Tolkas: "Ne, tohle se řešit nebude. Bude se hlasovat o plánu pomoci."

Deník Financial Times ve středu odpoledne informoval o tom, že vláda stanovila termín referenda na polovinu prosince, ovšem jako důležitější informaci zdůraznila, jak bude otázka pro voliče formulována.

"Řečtí voliči nebudou tázáni, zda souhlasí nebo odmítají podmínky další finanční záchrany Řecka, kterou evropští lídři dohodli minulý týden na summitu v Bruselu. Půjde o širší otázku zaměřenou na podporu řeckého členství v Evropské unii a v eurozóně," odvolává se FT na zdroj z řecké vládnoucí strany PASOK.

Tento postup by dával smysl, protože vláda by formulací otázky mohla ovlivnit výsledek referenda. Podle průzkumů 60 procent lidí nesouhlasí s přijetím pomoci, ale stejné množství lidí chce setrvat v eurozóně.

Papandreu jde na kobereček

Rozhodnutí uspořádat referendum na toto téma evropské politiky zaskočilo.

Řecký premiér Jorgos Papandreu ve středu na narychlo svolaném setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym bude rozhodnutí uspořádat referendum vysvětlovat.

Předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker přišel s poměrně radikálním prohlášením, že eurozóna nebude akceptovat, aby se některá členská země vyvázala z úmluv, na nichž se minulý týden na summitu v Bruselu společně dohodli všichni její členové.

FrancieNěmecko už avizovaly, že chtějí, aby se helénská republika rozhodla, zda vůbec chce zůstat v eurozóně.

Francouzský premiér Francois Fillon prohlásil, že Řekové nemohou napínat Evropu a měli by se urychleně a bez dvojsmyslů rozhodnout, zda si své místo v eurozóně chtějí udržet.

„Minulý týden jsme odsouhlasili plán pro Řecko. Chceme tento plán realizovat, ale k tomu potřebujeme mít jasno. Dnešní setkání by nám přesně s tímhle mělo pomoci,“ řekla k tomu ve středu Merkelová.

Do referenda žádné další peníze

Řecko se bude také muset smířit s tím, že další část peněz z už schváleného záchranného úvěru nedostane dřív, než zvažované referendum proběhne. Agentura Reuters s odvoláním na zdroje z EU a z Mezinárodního měnového fondu (MMF) napsala, že šestá tranše ve výši osmi miliard eur bude vyplacena až po konání plebiscitu. Řekové dosud čerpali pět tranší z celkového záchranného balíku ve výši 110 miliard eur (asi 2,8 biliónu korun).

Potvrdila se tak středeční slova mluvčího německého ministerstva financí.

Stejně tak bude téměř jistě na výsledek referenda čekat odepsání 50 procent bankovních dluhů Řecka. "Nedokážu si představit umazání dluhu před konáním referenda," řekl Reuters šéf Německé asociace bank Michael Kemmer.

Referendum ale ještě vůbec není jisté

To, že se referendum v Řecku nakonec uskuteční, ale ještě vůbec není jisté. Jeho konání sice schválila vláda, ta jej ale musí ještě protlačit parlamentem. A přestože vládní socialistická strana PASOK má v třísetčlenném řeckém parlamentu těsně nadpoloviční většinu 152 křesel, kvůli opozici ve vlastních řadách nemá jistotu, že všichni její poslanci budou hlasovat pro. K prosazení zákona o referendu je přitom potřeba nadpoloviční většina hlasů.

V úterý socialistickou stranu opustil jedna její poslankyně na protest proti konání plebiscitu. Podle ní vydává Řecko napospas riziku, že zbankrotuje, což by vyvolalo předčasné volby. Své výhrady proti plánu všelidového hlasování vyjádřili i další čtyři zákonodárci PASOKu.

“Referendum je mrtvé. Podle našich informací Papandreu nevytříská nutnou většinu 151 poslanců,” řekl listu Wall Street Journal řecký analytik George Kyrtsos.

Ještě před rozhodováním o referendu bude parlament v pátek o půlnoci hlasovat o důvěře Papandreově vládě. Řečtí pozorovatelé se shodují, že Papandreu důvěru získá, neboť za současné kritické situace si žádná ze stran nevezme na svědomí “shození” vlády.

Řecko není schopno splácet dluhy a pomoc od eurozóny dostane jen v případě, že splní přísné podmínky. To se ale jeho obyvatelům nelíbí. Zemi už teď trápí vysoká nezaměstnanost. Podle Papandrea by referendum bylo příležitostí, jak lidem situaci vysvětlit. Vzhledem k náladám v zemi ale evropští politici dávají rovnítko mezi referendum a odmítnutí pomoci.