Článek
„Dopad krize na české domácnosti v roce 2009 byl menší než na českou ekonomiku jako celek,“ konstatují statistici a mají pro toto tvrzení řadu argumentů.
Krize se v českých domácnostech projevila mírným poklesem jejich příjmů. Pokud došlo k výraznému propadu životní úrovně, týkaly se hlavně těch domácností, kde jeden nebo oba ekonomicky aktivní členové přišli o práci.
Příjmy se snížily jen nepatrně
Hrubý disponibilní důchod českých domácností (souhrn příjmů z mezd, platů, příjmů z podnikání atd.) v roce 2009 dosáhl úrovně bezmála dvou biliónů korun (1975,5 mld. Kč). Ve srovnání s rokem 2008 byl nižší pouze o 11,1 miliardy korun, tedy o 0,6 procenta.
V přepočtu na jednoho obyvatele byl v roce 2000 hrubý disponibilní důchod českých domácností necelých 120 tisíc korun, v roce 2004 potom 144 tisíc, v roce 2008 už 190 tisíc a v roce 2009, tedy v období vrcholící krize, poklesl jen velmi mírně na 189 tisíc korun. To znamená, že pokles peněžních příjmů byl mnohem nižší než pokles české ekonomiky. Jestliže celkové hrubé příjmy českých domácností poklesly o 11, 1 miliardy, český HDP se snížil v 86,6 miliardy.
Objem mezd a platů neklesl
Rovněž objem mezd a platů zůstal prakticky zachován. Ani v době krize nepoklesl pod úroveň roku 2008, upozorňuje ve své analýze ČSÚ. Jejich objem se v loňském roce dokonce nepatrně – o čtyři miliardy korun – zvýšil. Vliv na to měl pokles zaměstnanosti, bez práce bylo v roce 2009 přes půl miliónu lidí. V roce 2009 ubylo i nemocných, patrně proto, že lidé se obávali být doma, aby se v čase propouštění nezjistilo, že jsou v práci postradatelní.
V Česku se tedy ani v době krize platy plošně ani výrazně nesnižovaly, ale také nerostly.
Pokud došlo k poklesu příjmů domácností, poklesl především podíl zisku z podnikání a z vlastnictví. Zisky živnostníků poklesly o 9 procent. Zisky z vlastnictví, kam patří především úroky, se propadly v meziročním srovnání o 32 miliard korun. Tady se v reálu projevila skutečnost, že lidé začali vybírat vklady, anebo své peníze přesouvali z termínovaných na netermínované vklady, se kterými mohli v případě potřeby ihned disponovat.
Vliv na to, že příjmy českých domácností se příliš nepropadly, mělo v roce 2009 i to, že domácnosti vlivem zavedení „rovné“ daně platily méně státu a současně od státu dostávaly v podobě různých sociálních dávek víc peněz.
Hlavně důchodci mají problémy
Přesto řada tuzemských rodin, a to především těch, jejichž členové jsou v důchodu, zápasí s ekonomickými problémy. Ty ale podle analytiků mají i jiné příčiny než pokles příjmů. Mění se totiž struktura výdajů domácností. Výrazně rostou položky výdajů za bydlení a služby, které ukrajují volné příjmy z ostatních výdajů. To pak má vliv i na životní úroveň.
Krize se v českých domácnostech projevila především tak, že lidé začali víc uvažovat o každém výdaji. Po letech dynamického růstu tak spotřeba českých domácností v roce 2009 v meziročním srovnání stagnovala.
Lidé také méně spořili. V porovnání s rokem 2008 poklesl v následujícím roce přírůstek jejich úspor. Jestliže v roce 2008 občané ČR odložili ze svých příjmů (hrubého disponibilního příjmu) 207,2 miliardy korun, pak v roce 2009 to bylo jen 185,1 miliardy. Roční přírůstek tzv. hrubých úspor poklesl o 11,1 procenta. Češi a Moravané však ani v době krize nepřestali investovat, a to zejména do nemovitostí. Investice do nemovitostí dokonce v době krize vzrostly. Koupi bytů a domů napomohlo především to, že jejich ceny klesly. Současně převládlo mínění, že investice do „cihly“ jsou jistější než peněžní vklady v bankách.
Zájem o půjčky a úvěry se snížil
České domácnosti se však přestaly v době krize výrazně zadlužovat. Zejména se výrazně snížil zájem o splátkový prodej a leasing. Růst půjček byl oproti roku 2008 pouze třetinový. Stav úvěrů domácnostem se v roce 2009 zvýšil o 53,9 miliardy, zatímco v roce 2008 o 143,9 miliardy korun.
Domácnosti tak reálně posoudily jak vlastní možnosti splácení půjček, tak možné problémy při splácení například poté, když přijdou o zaměstnání.