Podle propočtů společnosti Barclays má fond místo slibovaných 440 miliard eur (asi 11 biliónů korun) prý zhruba jen 250 miliard eur (asi 6,25 biliónu korun).

Členské státy eurozóny včetně Slovenska se zavázaly, že fondu poskytnou záruky na celkem 440 miliard eur (asi 11 biliónů korun). V případě, že by se některá ze zemí dostala do potíží, požádá fond, který je znám pod zkratkou ESFS, a ten jí poskytne nutné finanční prostředky, které získá z prodeje dluhopisů, za něž ručí eurozóna.

Pro stát, který se ocitne v problémech, nemusí být případná půjčka ze záchranného fondu žádnou záchranou. Po započtení všech nákladů by úroky mohly dosáhnout zhruba osmi procent, což je mimochodem daleko vyšší úrok, než v minulosti získalo od zemí eurozóny Řecko. Předlužené Atény získaly příslib úvěru ve výši až 110 miliard eur (asi 2,75 biliónu korun) za úrok ve výši zhruba pěti procent.

Záchranný fond radši nevyužívat

"Využití záchranného fondu eurozóny rozhodně není nijak levnou možností. Celý systém je nijak překvapivě konstruován tak, aby uspokojil věřitele na náklady dlužníků," uvádí Financial Times s tím, že pro Evropu by bylo údajně nejlepší, kdyby nikdo nemusel záchranného fondu eurozóny využít.

S případným využitím ESFS ale nejspíš nepočítá ani jeho šéf Klaus Regling. "Podle mého hlavního scénáře nebudeme muset v následujících letech poskytnout žádnou půjčku," uvedl. Podle něj by fond neměl být žádným bezpečným přístavem a pro členské státy eurozóny by mělo být velmi těžké se k penězům dostat.