Premiér se základními tezemi reformy seznámil ve čtvrtek na pražském Žofíně širokou odbornou veřejnost. Podle něj je změna nutná, neboť současný penzijní systém je demotivující. "Hlavním cílem důchodových reforem je zajistit důchodcům dostatečný příjem," zdůraznil Špidla.

Podle něj by NDC systém měl zajistit, aby celkový důchod včetně výtěžků ze soukromého připojištění garantoval penzistům asi 60 procent čistých předdůchodových příjmů. Z povinného systému NDC by důchod činil 45 procent z původních pracovních příjmů.

Špidla zdůraznil, že konference otevírá diskusi k návrhům, přičemž koncepční i zákonodárné práce by měly skončit ještě v tomto volebním období, tedy do roku 2006. "Předpokládám, že politické strany přistoupí k diskusi bez předpojatosti a ideologické zaslepenosti," dodal Špidla.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že NDC systém zajistí přímou vazbu mezi zaplaceným pojistným a výší penze. To by mělo motivovat občany k tomu, aby déle pracovali a pokud možno za více peněz. Další výhodou NDC podle Škromacha je, že "umožňuje individuální volbu odchodu do důchodu". To však bude možné za pevně daných podmínek.

V penzi jsme až 24 let

Základní myšlenkou nového důchodového (NDC) systému je - kromě posílení zásluhovosti - také snaha o to, aby se starší lidé stále více sami snažili udržet na trhu práce, aby nebyli motivováni využívat možností odejít do předčasných penzí a aby se tedy zvýšil reálný věk odchodu do důchodu.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) odcházejí v současnosti lidé do důchodu v relativně velmi nízkém věku a dožívají se naopak věku mnohem vyššího než dříve. To vede k situaci, že se stále prodlužuje i doba, po kterou je nám důchod vyplácen. Zatímco v roce 1999 dostávali muži penzi v průměru 15 let, v roce 2001 už to bylo o dva roky déle, tedy 17 let. Ženy si "důchodu užívají" ještě déle - v roce 1999 celkem v průměru 23 let a v roce 2001 už 24 let. Jenže plátců do systému naopak ubývá.

Podle materiálu MPSV, který má Právo k dispozici, by za NDC systému vznikl člověku nárok na starobní důchod ve chvíli, kdy dosáhne minimální věkové hranice. Zvažuje se 62 nebo 63 let pro muže i ženy. Takový člověk však bude moci skutečně odejít do penze pouze za předpokladu, že na svém individuálním osobním záznamu pojištěnce bude mít "naspořeno" na pojistném (půjde o fiktivní účty bez konkrétních peněz) tolik, aby důchod, který mu bude vypočítán, odpovídal alespoň zákonem stanovenému minimálnímu důchodu.

Ten by měl být stanoven na úrovni 1,2násobku životního minima jednotlivce. Podle současných měřítek by tedy minimální důchod dosáhl částky 4920 korun.

Odchod na odpočinek se odkládá

Bez ohledu na to, kolik si kdo "našetřil", bude moci odejít do důchodu ten, komu bude o pět let více, než kolik bude stanovený minimální věk pro odchod do důchodu - tedy až mu bude 67 či 68 let. Ovšem pouze v případě, že bude pojištěn nejméně 40 let. Jestliže čtyřicetiletou délku pojištění nesplní, ale bude mít odpracováno nejméně 25 roků, bude moci odejít do penze ve věku o deset let vyšším, než je minimální hranice, tedy v 72 nebo 73 letech.

Je ještě nutné připomenout, že minimální věková hranice stanovená při zavedení systému například na 62 let se bude vždy po šesti letech upravovat podle vývoje demografických parametrů. Předpokládá se, že směrem nahoru. Konečný věk odchodu do důchodu se tedy může pro někoho ještě pěkně natáhnout.

Minimální důchod nebude pro všechny

V případě, že vypočítaný starobní důchod konkrétního člověka bude nakonec stejně nižší než stanovené minimum, bude mu vyplácena tzv. vyrovnávací dávka. "Ta nebude starobním důchodem, ale příjmově testovanou dávkou, která dorovná příjem poživatele tohoto důchodu do této částky při splnění stanovených podmínek," říká se v materiálu.

Jednoduše řečeno, na dorovnání do minimálního důchodu nebude existovat automatický nárok, ale bude se zkoumat, zda je člověk v takové nouzi, že si nemůže přilepšit k důchodu sám - například prodejem nějaké nemovitosti či cenností.

Na druhé straně člověk v penzi bude mít možnost si neomezeně přivydělávat. Z těchto výdělků by měl odvádět pojistné, které by se následně promítlo do výpočtu důchodu. Bude umožněno čerpat například i jen část důchodu a přitom pracovat.

Na nový systém se má přecházet postupně v průběhu asi dvaceti let. Nemá se vůbec dotknout lidí, kterým je dnes 56 a více let. Lidí narozených v rozmezí let 1948 až 1966 se dotkne částečně. Plně se bude týkat dnešních šestatřicátníků a mladších.