Evropská unie se již na začátku května shodla na finanční pomoci, na niž přispějí státy eurozóny 440 miliardami eur (zhruba 11,4 biliónu korun), Mezinárodní měnový fond 250 miliardami eur (asi 6,5 biliónu korun) a Evropská komise 60 miliardami eur (zhruba 1,6 bilionu korun). Finanční trhy však jen pár hodin po skončení tehdejší schůzky šéfů státních pokladen EU začal znervózňovat nedostatek detailů. Nebylo například jasné, které země budou mít na pomoc nárok a za jakých podmínek budou získávat úvěry.

Ekonomové si od uzavřeného kompromisu slibují, že by se mohl projevit v silnějším kurzu evropské jednotné měny. Euro se přitom v pondělí vůči dolaru obchodovalo v jednu chvíli dokonce za méně než 1,1900 USD/EUR, což je vůbec nejnižší hodnota od března 2006.

Záchranný mechanismus bude fungovat jako společnost, která vzniká pod lucemburským právem. Ta bude případným zemí v potížích peníze půjčovat. Šéf euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker řekl, že systém bude akceschopný, jakmile 90 procent podílníků (zemí) dokončí u sebe doma schvalování potřebných norem a garancí. Stát by se tak mělo ještě tento měsíc.

Eurozóna má zajišťovat 440 miliard eur a peníze od Evropské komise budou v případě potřeby k dispozici více méně ihned. "Začalo výběrové řízení na vrcholného manažera tohoto zařízení a on či ona bude nominován velmi rychle, v příštích dnech, stejně jako předseda představenstva," řekl Juncker.

Dluhové problémy šířící se z Řecka a stav veřejných financí sužují i další země eurozóny, zejména Španělsko s Portugalskem. Podle eurokomisaře Olliho Rehna tyto země, které v minulých dnech a týdnech oznámily různá úsporná opatření, musí ukázat větší úsilí ve věci strukturálních reforem pro zlepšení své konkurenceschopnosti a rozpočtové situace.