Za loňský rok a letošek to bude ale podstatně méně, upozorňují analytici, protože počet zaměstnaných cizinců v důsledku krize klesá.

Problematičnost odesílaných peněz, které byly vydělány v Česku, ale utraceny budou zcela jinde, spočívá v tom, že zboží, které se za ně zakoupí, zvýší výkonnost ekonomiky ve zcela jiné zemi.

Loni pracovalo v České republice 318 tisíc cizinců. 230 tisíc cizinců byli zaměstnanci, 87 tisíc pracovalo na živnostenský list.

Nejvíce bylo loni V ČR zaměstnáno Slováků, kterých bylo přes sto tisíc, dále téměř sto tisíc Ukrajinců, 50 tisíc Vietnamců, 22 tisíc Poláků, 13 tisíc Mongolů a devět tisíc Moldavců.

Zlaté časy končí

Podle ekonomických analytiků však doba, kdy cizinci nacházeli v Česku velmi snadno pracovní uplatnění a vydělávali, skončila v polovině minulého roku. V důsledku krize byli zahraniční dělníci dokonce první, kdo o práci přišel. Loni přišlo v Česku o práci celkem 53 842 cizinců, kteří zde byli zaměstnáni legálně.

Vláda dokonce rozhodla,že každý cizinec, který dobrovolně zemi opustí, získá určitý finanční bonus a letenku. Nabídku využily jen dvě tisícovky zahraničních pracovníků. Doma by je totiž čekaly ještě větší problémy než přežívání v Česku bez legální práce. Cizinci se také mohou po ztrátě zaměstnání zaevidovat na úřadu práce.

Češi se bojí o práci

Podle průzkumu CVVM si 72 procent dotázaných občanů ČR myslí, že zaměstnávání cizinců a vůbec jejich příliv do Česka zvyšuje nezaměstnanost v zemi. Analytici ale upozorňují, a v tom s nimi souhlasí i představitelé firem, že cizinci obsazovali ta pracovní místa, která byla českými zaměstnanci dlouhodobě neobsaditelná. Příliv cizinců v letech 2004 až 2007 byl mimo jiné i jedním z faktorů, že ekonomika prosperovala a dosahovala šesti procent růstu.

Případ Česka není výjimečný, obdobnou situaci zažívá většina zemí Evropské unie. Podle Eurostatu suma zasílaná přistěhovalci v zemích EU do jiných zemí v roce 2008 dosáhla výše 31,8 miliardy eur (825 miliard korun), což byl meziroční nárůst o zhruba půl miliardy eur. V roce 2004 to bylo pro srovnání jen 19,4 miliardy eur (503 miliard eur).

Tyto částky, jak uvádí ČTK, zahrnují přesuny peněz v rámci států EU (9,3 miliardy eur v roce 2008) i ty, které míří mimo země „sedmadvacítky“ (22,5 miliardy eur). Objem množství prostředků zasílaných do třetích zemí narůstá v posledních letech výrazně rychleji, než je tomu v rámci států EU.