Případ Řecka současně nahrává volební argumentaci pravicových stran, které obecně hovoří o potřebě škrtů ve výdajích.

Dosavadní reakce Evropské unie i Mezinárodního měnového fondu potvrzují, že EU ani MMF nejsou ochotni za zemi, která se dostane do rozpočtových problémů vlastní vinou, platit její dluhy. Unie jako celek není ochotna napravovat dotacemi z unijních zdrojů nezodpovědné zadlužování, chyby, či dokonce zkreslování výsledků hospodaření řeckých vlád, aniž by země přistoupila na konkrétní úspory a tvrdé rozpočtové škrty.

Odmítnutí volného přísunu peněz bez přijatých opatření Řecku už odmítlo například Německo. To ladí s předvolebními hesly ODS. „Řecko by nemělo být léčeno takovým způsobem, jako by se například alkoholikovi, který chce přestat s pitím, naordinoval nový panák,“ říká šéf ODS Mirek Topolánek.

Aby Řecko srazilo svůj rozpočtový deficit na 12,7 % HDP v letošním roce alespoň o čtyři procenta, ohlásilo již zmrazení platů ve veřejné zprávě, zvýšení věku odchodu do penze, zrušení práva na předčasný odchod do důchodu a škrty v sociálním systému.

Evropská komise ale tlačí Řecko do dalších opatření, mimo jiné do reformy trhu práce a do zdravotních reforem. Ministři financí zemí eurozóny tlačí na řeckou vládu, aby přijala i další opatření. To by mělo mimo jiné představovat zvýšení daně z přidané hodnoty, vyšší zdanění luxusu i osobních aut, oznámil šéf eurozóny lucemburský premiér a ministr financí Jean-Claude Juncker.

Strany brzdí  ve své rétorice

„Lepší bude udělat to včas, řízeně a sociálně únosně než pod tlakem,“ podotkl k navrhovaným opatřením český ministr financí Eduard Janota.

Pod vlivem „řeckého problému“ začínají být umírněnější ve svých projevech také mnozí čeští politici. „Je zřejmé, že budeme muset provést razantní opatření jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtů,“ řekl ČTK šéf poslaneckého klubu ČSSD a někdejší ministr financí Bohuslav Sobotka. ČSSD se podle něj ale od pravicových stran liší především tím, že chce zátěž rozdělit na všechny příjmové skupiny. „Nebudeme přenášet náklady konsolidace pouze na ty sociálně nejslabší,“ dodal.

Stejné, nebo vyšší daně?

Jako téměř jisté se jeví to, že ani po volbách nedojde ke snižování daní. Takto zaměřená předvolební hesla opouští ODS. Daně na současné výši by zachovala i TOP 09.

Podle ekonomických analytiků ale po volbách může být vše jinak. „Politici po volbách nakonec vsadí na zvýšení daní. A to jak ze stran pravice, tak i levičáci, protože nejsou schopni jinými způsoby zkrotit výdaje,“ soudí kupříkladu Aleš Michl z Raiffesenbank