Článek
Obyvatelé Kodaně za jednu kilowatthodinu elektřiny zaplatí v průměru 28 eurocentů (zhruba 7,3 koruny). To je zdaleka nejvyšší cena, což je způsobeno největším zdaněním energií v EU, které tvoří až 55 procent celkové ceny. Pražané za jednu kilowatthodinu zaplatí podle výpočtu ČTK v průměru 18,7 eurocentu, tedy zhruba 4,85 koruny.
To Prahu řadí na pomyslné páté místo žebříčku nejvyšších cen v EU. Dražší je elektřina jen ve Vídni, Bruselu, Berlíně a v Kodani. Žebříček E-Control však zahrnuje jen 15 evropských metropolí, jde však o hlavní města nejbohatších členských států Evropské unie.
| Ceny elektřiny v Evropě (k lednu 2010 v eurocentech): | |
|---|---|
| město | cena elektřiny za kWh |
| Kodaň | 28,02 |
| Berlín | 22,63 |
| Brusel | 20,80 |
| Vídeň | 19,40 |
| Praha (výpočet ČTK) | 18,65 |
| Dublin | 18,29 |
| Lucemburk | 18,25 |
| Amsterdam | 17,48 |
| Lisabon | 16,90 |
| Madrid | 16,60 |
| Řím | 16,28 |
| Stockholm | 14,98 |
| Londýn | 13,50 |
| Paříž | 13,19 |
| Helsinky | 11,55 |
| Atény | 11,43 |
Z nejlevnější elektřiny se mohou těšit obyvatelé Atén, Helsinek a Paříže. V Řecké metropoli průměrná cena kilowatthodiny elektřiny včetně všech daní a dalších položek činí pouhých 11,4 eurocentu, tedy necelé tři koruny. Jen nepatrně dražší je elektřina v Helsinkách, jejichž obyvatelé platí o zhruba 0,1 centu více než obyvatelé Atén. Pařížané už zaplatí 13,2 eurocentu (zhruba 3,4 koruny).
V Evropě všeobecně platí, že nejdražší elektřinu musí platit domácnosti v menších hlavních městech. Prvních šest míst v pomyslném žebříčku obsadily jedny z nejmenších metropolí v unii s výjimkou Berlína. Největší města jako Londýn, Paříž či Řím se "krčí" na konci statistik mezi městy s nejlevnější elektřinou.
Energie v Praze letos zlevnily
Nutné je dodat, že v hlavním městě dodává elektřinu zákazníkům především Pražská energetika. Ta stejně jako konkurence na začátku roku ceny pro domácnosti snížila, a to konkrétně o 3,21 procenta.
Elektřina zlevnila mimo jiné díky tomu, že její spotřeba loni klesla kvůli krizi. Velcí a střední zákazníci energetických společností buď šetřili nebo například omezovali výrobu. V předešlých letech přitom bylo zvykem, že spotřeba rostla.
