Nejčastěji k tomu dochází u jednorázových platebních příkazů. K této závažné situaci přitom může v době stále rozšířenějšího internetového bankovnictví dojít velice snadno. Stačí se překlepnout v jednom čísle, přehlédnout to při zpětné kontrole a mít tu smůlu, že se zrovna trefíte do existujícího čísla účtu.

Pokud totiž vyťukáte neexistující číslo účtu, platba buď vůbec neodejde, nebo se vrátí a kromě toho, že zamýšlený příjemce platbu neobdrží, se nic neděje.

Horší je, když lidé navolí účet úplně jiného příjemce peněz, než zamýšlejí a číslo přitom existuje. Pak je na příjemci, zda peníze vrátí nebo se musíte obrátit na soud.

 

Pokud platbu nechce vrátit, což se stává jen výjimečně, lze to považovat za bezdůvodné obohacení a situaci je nutné řešit soudně,mluvčí banky Tomáš Kofroň

 

Banky najdou příjemce

„Pokud klient zadá příkaz k úhradě na neexistující tuzemské bankovní spojení, částka se automaticky vrací zpět na účet zadavatele. Jestliže zadáte příkaz k úhradě na existující účet, ale špatného příjemce, bude platba ve prospěch tohoto účtu zaúčtována. Klientovi doporučujeme neprodleně kontaktovat banku,“ sdělila Právu Pavla Langová z České spořitelny. ČS následně za zhruba tři sta korun pomůže klientovi kontaktovat „špatného“ příjemce.

„Jakmile ale klient získá identifikační údaje o neoprávněném příjemci, řeší si dále situaci s příjemcem platby bez naší účasti,“ dodala Langová.

„Pokud odešle platbu na špatný, ale existující účet, je nutné platbu reklamovat,“ konstatuje Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank (RB). Banka následně zašle reklamaci bance příjemce a ta nesprávného příjemce platby vyzve k navrácení peněz. Poté je už ovšem na příjemci, kdy a zda vůbec se rozhodne peníze vrátit.

Většina peníze vrátí

„Banky nemají možnost, jak klienta přimět k navrácení neoprávněně přijaté platby. Pokud platbu nechce vrátit, což se stává jen výjimečně, lze to považovat za bezdůvodné obohacení a situaci je nutné řešit soudně,“ dodal Kofroň.

„Neoprávněný příjemce má povinnost peníze vrátit,“ tvrdí Ivo Měšťánek z ČSOB a dodává: „Nicméně banka ho k tomu nemůže nutit. Pokud peníze nevrátí, musí se odesílatel obrátit na soud.“ Obvyklé však je, že příjemce platbu vrátí. ČSOB si v tomto případě účtuje 250–600 korun podle rozsahu situace.

U zahraniční platby to vyjde draho

„V případě, že je platba provedena na existující, ale nesprávný účet, klient požádá KB o zprostředkování předání žádosti o vrácení platby neoprávněnému příjemci. V rámci ČR se za to nic neplatí. Za reklamaci u zahraniční platby se hradí 400 korun plus poplatky účtované zahraniční bankou,“ uvedl za KB Michal Teubner.