Nanočástice mohou podle deníku The Times pomoci při produkci a distribuci zdravějších a také bezpečnějších potravin. Ačkoli zákazník nic nepozná na chuti, může jíst jídla méně slaná a méně tučná. Například majonézy nebo zmrzliny, či sladké nápoje by tak nemusely být tak nezdravé jako dnes. Potraviny, které už jsou zkažené by mohly po rozbalení změnit barvu, aby konzumenta varovaly.

Nicméně, jako u většiny nových technologií mohou existovat i rizika. Navíc potravinářské firmy již v minulosti čelily vlně kritiky kvůli využívání geneticky modifikovaných potravin. I v tomto případě veřejnost získala dojem, že se kvůli zisku pomíjejí možná rizika.

Jedna z varovných studií podle deníku The Guardian ukázala, že nanočástice mohou díky mikroskopickým rozměrům putovat skrz buněčné stěny a například překonat i bariéru, která brání toxickým molekulám dostat se z krve do mozku. Podle 112stránkové zprávy výboru pro vědu a technologie v britské sněmovně Lordů by se proto měly možné vedlejší účinky nanočástic ověřit. Některé studie totiž upozorňují na možnost narušení DNA.

O tom, že to s nanotechnologiemi potravináři myslí vážně, svědčí i finanční údaje. Zatímco v roce 2006 trh s potravinářskými nanotechnologiemi ve světě 410 miliónů dolarů, pro rok 2012 společnosti odhadují objem ve výši 5,8 miliardy dolarů. Ve Velké Británii se potraviny tohoto druhu zatím údajně neprodávají, ale ve světě se objevilo již 84 produktů využívajících nanotechnologie.