Ekonom britské centrální banky Sujit Kapadia výsledek zkoumání představil na workshopu, který uspořádala ECB. Obě centrální banky pro svůj pokus použily data, která jim dodalo 17 bank z Británie, asi 120 bank z ostatních částí světa a zhruba 50 000 firem.

"V úvahu se bere ten nejmenší šok, který může přivodit pád celého systému. Simulace ukazuje, že systém zkolabuje ve čtyřech desetinách procenta případů, když (v průměru) 2700 firem přestane plnit své finanční závazky," píše se ve zprávě ECB.

Výzkum také ukázal, že rizika vzniku relativně malých šoků se zvyšují, jestliže jsou banky nuceny k panickému výprodeji aktiv, aby si vylepšily finanční situaci.

Simulace má pomoci určit varovné signály

Centrální banky a úřady pověřené dohledem nad finančními institucemi se snaží najít způsob, jak zabránit opakování poslední krize. Přinutil je k tomu fakt, že právě při té poslední krizi nechybělo mnoho a globální bankovní systém se mohl zcela zhroutit.

Obecně se má za to, že pokud zkoumání přinese zamýšlený výsledek, mělo by být možné včas identifikovat klíčové instituce, jejichž pád by vedl k dominovému efektu a odstartoval sérii bankrotů. Podstatné je rovněž přijít na to, jak omezit škody, pokud už by krizi nešlo zabránit.

Skupina rizikových zemí

Ekonom Mezinárodního měnového fondu (MMF) Juan Sole došel v jiném výzkumu k závěru, že největšímu riziku finančních problémů, které by se šířily z jiných zemí, čelí bankovní systém v Belgii, Nizozemsku, Švédsku a Švýcarsku. Právě tyto země mají podle něj bankovní systém úzce propojený s bankovním systémem zemí, kde problémy podle všeho vznikly.

"Jejich bankovní systémy propadly minimálně ve třech z patnácti hypotetických simulací, v nichž přitom nebyly považovány za země, které by byly původce problémů," píše se dále ve zprávě ECB. Ze systémového hlediska lze podle zprávy za nejdůležitější bankovní systémy považovat americký a britský. Mají prý potenciál způsobit kolaps sedmnácti národních finančních systémů.

Více propojené systémy jsou odolnější

Závěry třetí studie, která se opírá o americký trh úvěrových swapů CDS, hovoří o tom, že největší problémy mohou mít kořeny v bankovních systémech, které jsou celkově méně propojeny.

"V nahodilé síti (tedy v takové, která postrádá klíčové subjekty s centralizující úlohou) mohou být následky případného šoku mnohem bolestivější: zkolabuje 22 bank z 25," zjišťuje studie. Naopak tam, kde jsou zřetelně vidět ústřední hráči, kteří dominují trhu, by ze stejného počtu zkolabovalo jen pět bank.

Ještě jiný průzkum pak zjistil, že užitečnou roli mohou sehrát i karetní společnosti. Mají totiž metody, jak zachytit riziko podvodu či zpronevěry při používání platebních karet. Zkušenosti těchto firem by proto mohly být součástí jakéhosi systému včasného varování, který má upozorňovat, že se v bankovním sektoru zvyšuje riziko krize.

"Údaje o platebních transakcích by šlo využít k zachycení určitých momentů při načasování plateb, které z banky odcházejí, nebo do ní naopak přicházejí, dále při stanovení čistého odlivu finančních prostředků v různých systémech, při sledování aktivit, které banka provádí na peněžních trzích, nebo u objemu výběrů a vkladů hotovosti, které provádí veřejnost," zjistila studie, kterou vypracoval analytik Kimmo Soramäki.

Evropa v současné době dokončuje strukturu nového orgánu, který bude pověřen dohledem nad finančními institucemi. Autorita s názvem Evropský úřad pro systémové riziko (European Systemic Risk Board) bude fungovat pod patronátem ECB ve Frankfurtu.