Upozornila také, že ačkoliv cizinci jsou v české společnosti zastoupeni čtyřmi procenty, tvoří šest procent pracovní síly. Seminář, který pořádala Univerzita Karlova spolu s ministerstvem vnitra a společností Gabal Analysis & Consulting, má za cíl otevřít debatu o významu cizinců pro Českou republiku.

"V České republice jsou téměř čtyři procenta imigrantů, což je méně než v Evropské unii, ale Česká republika má největší dynamiku imigrantů na světě," uvedla Sládková. Například v porovnání se Slovenskem, Polskem nebo Maďarskem je prý ČR jasně zemí imigrační. Aby byli imigranti pro zemi přínosem, musejí jim být vytvořeny vhodné podmínky na začlenění do většinové společnosti.

Příklad si podle Sládkové ČR může vzít v zemích, které přílivu cizinců čelily už v 60. letech. Takovými zeměmi je například Francie, Nizozemí, Švédsko nebo Německo. Právě u Německa a jeho problémů s tureckou menšinou by se prý Češi mohli inspirovat, jak se vyvarovat přílivu nekvalifikované pracovní síly.

Posílení kontroly a stejné podmínky jako domácí obyvatelstvo

Podle odbornice tak třeba musí být posílena kontrola cizinců. Ti by měli být důkladně prověřováni ještě ve své rodné zemi, když už je však Česko přijme, mělo by jim vytvořit podmínky jako domácímu obyvatelstvu. Snížit by se prý měla i administrativní zátěž, se kterou se cizinec v Česku musí vypořádat.

Podmínky imigrantů v Česku se zhoršily s nástupem ekonomické krize. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí v Česku minulý měsíc legálně pracovalo 237 293 migrantů, ke konci listopadu loňského roku jich bylo o 52 803 více.

Vláda cizincům, kteří přišli v důsledku krize o práci, nabízí bezplatnou letenku zpět do vlasti. Cílem projektu dobrovolných návratů, který organizuje ministerstvo vnitra, je snížit riziko kriminality, která nelegální pobyt nezaměstnaných cizinců často provází. Z Česka takto odcestovaly asi dvě tisícovky lidí.

Sociolog Ivan Gabal na dnešním workshopu uvedl, že Česko nemá s integrací cizinců takové zkušenosti a navíc je kulturně dosti homogenní. Podle odborníků ale mohou být cizinci přínosem, už třeba jen proto, že částečně vyrovnávají demografický propad české společnosti. "Imigrace je výborná obrana proti genetické degeneraci," uvedla Sládková. Navíc by si prý měli lidé uvědomit, že tradiční české hodnoty vytvářeli v průběhu let nejen Češi, ale i Němci, Maďaři nebo Židé.

Na celém světě žije podle odhadů 200 miliónů imigrantů, tedy asi tři procenta populace. Tento podíl je přitom zhruba stejný už od 70.let.