Když v roce 2005 začal platit nový zákon o odpadech, který vychází z evropských směrnic a klade si za cíl dosáhnout stejného stavu i u vysloužilých elektrických spotřebičů, byla výchozí situace o poznání těžší. Starou lednici do žádného kontejneru nenacpete. Zákon přitom vyžaduje, aby se spotřebiče dostávaly k ekologickému zpracování kompletní. Takže nepřichází v úvahu ani rozebírání na díly, při kterém navíc mohou do okolního prostředí uniknout nebezpečné látky, zejména freony.

„Za dobu naší činnosti jsme si mnohokrát ověřili, že Češi se chtějí chovat ekologicky, a když k tomu dostanou možnost, rádi zapomenou na černé skládky i na vyhazování elektrospotřebičů do běžného komunálního odpadu,“ potvrzuje generální ředitel kolektivního systému Elektrowin Roman Tvrzník.

Sběrné dvory i prodejci

Prostřednictvím kolektivních systémů plní své zákonné povinnosti výrobci, kteří se jednou budou muset postarat o ekologickou likvidaci zařízení uváděných na trh dnes jako novinky. Už teď jim ale legislativa ukládá postarat se solidárně o všechna starší zařízení, která právě dosluhují, i když jejich výrobci třeba dávno zanikli.

Elektrowin za čtyři roky své existence vytvořil více než 7000 míst zpětného odběru a pokrývá tak 92 % české populace. V počátcích nabízely možnost zbavit se domácích vysloužilců především sběrné dvory měst a obcí. Postupně přibývaly prodejny elektro, jejichž majitelé navázali s Elektrowinem spolupráci, autorizované servisy a další místa.

Sběrný dvůr na pražském Spořilově

Sběrný dvůr na pražském Spořilově

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Průzkum: ideální je mít dvůr do dvou kilometrů 

Co Češi považují za pohodlnou vzdálenost k nejbližšímu sběrnému dvoru nebo jinému místu zpětného odběru, pomohl definovat loňský průzkum agentury Markent. Podle odpovědí jeho účastníků obyvatelé ČR považují za přiměřeně komfortní dopravit starý spotřebič nejvýše do vzdálenosti 2100 metrů. Skutečná průměrná vzdálenost přitom byla vyšší – 3600 metrů.

Kolektivní systémy tvrdě pracují na tom, aby se tento poměr obrátil. Elektrowin, který se stará o vysloužilé velké a malé domácí spotřebiče a elektrické nářadí, stejně jako Asekol, kterému vyhláška ministerstva životního prostředí přidělila mimo jiné televize, počítače a další elektroniku včetně elektronických hraček a mobilů, a Ekolamp, který se stará o světelné zdroje, budují síť sběrných míst i ve školách.

„Vzdělávací celorepublikový projekt Recyklohraní pořádaný společnostmi Asekol, Ecobat a EKO-KOM využívá již 1603 škol,“ sdělila nedávno manažerka tohoto projektu Michala Kubalová. Pozadu nezůstává ani Elektrowin, jehož projekt pro školy Ukliďme si svět vstupuje již do třetího ročníku.

Vázne sběr elektrospotřebičů

Práce kolektivních systémů přináší ovoce. Na evropské špičce sice ještě nejsme. V nejvyspělejších zemích, jako je Norsko, se sbírá až čtyřikrát víc spotřebičů na každého obyvatele než u nás.

I tak se ale České republice podařilo loni splnit požadavek EU, který striktně a pod hrozbou sankcí požadoval čtyři kilogramy na obyvatele a rok.