Článek
I ve Stanfordově případě mělo jít o takzvaný Ponzi systém – pyramidu, v níž jsou investoři vypláceni z peněz těch, kteří vložili peníze po nich. „Umřel bych a šel bych do pekla, kdyby to byl Ponzi systém,“ dušoval se miliardář ještě loni v televizi ABC.
Dokonce málem uhodil moderátora, když se ho zeptal, zda je napojen na praní peněz pro mexický drogový kartel. Stěžoval si také, že mu úřady ve Venezuele a karibských ostrovů Antigua a Barbados zmrazily majetek.
Zabavily mu mimo jiné šest soukromých letadel, a je proto nucen létat komerčními linkami. „Musíte si zout i boty. To je strašné!“ hořekoval v interview muž, který byl loni s majetkem kolem dvou miliard dolarů (37,6 mld. Kč) na 205. místě žebříčku časopisu Forbes čtyř set nejbohatších Američanů.
Podle americké Komise pro cenné papíry síť finančních dealerů prodala vkladové certifikáty nejméně za osm miliard dolarů. Jeho banka, Stanford International Bank, tvrdila, že má jedinečnou investiční strategii zaručující dvoucifernou návratnost.
Miliardář s manželkou kromě toho podle amerického finančního úřadu IRS dluží na daních, pokutách a úrocích asi 226,6 miliónu dolarů (4,3 mld. Kč).