Průmysl a stavebnictví jsou totiž nejohroženějšími odvětvími v současné Evropě, ale i v USA. Průmyslové a stavební firmy bankrotují v globalizované ekonomice nejčastěji. Nejvíce lidí bez práce se rekrutuje právě z krachujících stavebních a průmyslových firem.

Za první letošní čtvrtletí vzrostl v tuzemsku podle údajů Českého statistického úřadu počet nezaměstnaných o 66 tisíc, což je nejvíce od roku 1993. Závislost míry zaměstnanosti na průmyslu a stavebnictví může podle ekonomů způsobovat velké problémy právě v Česku i v době, kdy se už může krize ve světě zmírňovat. Jedním z důsledků krize je nejen zánik řady firem, ale i radikální zeštíhlení těch, co přežijí, a následný přesun zaměstnanců do jiných odvětví.

I proto ministerstvo financí ve své květnové predikci varuje před tím, že počet lidí bez práce se může zvyšovat i příští rok. Tedy v roce, kdy většina analytiků očekává zmírnění krize a postupné ekonomické oživení.

Přibývá dlouhodobě nezaměstnaných

Rozšiřuje se hlavně počet lidí, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě, tedy déle než rok. Podíl lidí bez práce rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných – jejich počet byl ke konci loňského roku pátý nejvyšší ze všech 27 zemí EU, upozorňuje Eurostat.

Podstatně horší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají v Bulharku, Německu a na Slovensku, kde dosahuje až dvou třetin z celkového počtu lidí bez práce.

S nezaměstnaností sílí extremismus

Růst nezaměstnanost nejen zatěžuje státní kasu výplatami podpor a následně sociálních dávek, lidé bez práce se postupně stávají i politickým problémem. Život bez práce demoralizuje, i proto lze v Česku zaznamenat nárůst extrémních politických hnutí a jejich akcí.

Obdobný nárůst byl zaznamenán v sousedním Německu, zejména v zemích bývalé NDR, kde po roce 1990 nezaměstnanost prudce vzrostla na dvouciferná čísla, kde se držela několik let, soudí sociologové. Ztráta práce přispívá k pocitům deziluze a vede lidi k hledání jednoduchých politických řešení.

Podíl zaměstnanců v průmyslu a stavebnictví v EU
ČR40,3
Slovensko39,4
Maďarsko32,0
Rumunsko32,0
Německo29,9
Itálie29,8
Portugalsko28,8
Rakousko26,3
Francie22,9
Velká Británie21,1
Nizozemsko17,7
zdroj: Eurostat


Počet lidí bez práce přitom poroste i příští rok, upozorňuje poslední makroekonomická predikce ministerstva financí. Bez práce by mohlo být až půl miliónu lidí. Souběžně s tím lze proto očekávat i nárůst počtu lidí, kteří se ocitnou na okraji společnosti, jsou závislí na sociálních dávkách. Ti jsou pak živnou půdou pro růst extremistických nálad a sil.

Mnoho podnikatelů

Většina českých zaměstnanců pracuje na plný úvazek, na dobu neurčitou. Na částečný úvazek, tedy na úvazek, který je pro firmy méně finančně náročný, pracují v Česku pouze 4,4 % pracujících. Menší podíl vykazuje z 27 zemí EU pouze Slovensko a Bulharsko. Například ve Finsku pracuje na částečný úvazek 13,5 % z celkového počtu zaměstnanců, v Belgii 22,6 %, v Dánsku 24,7 %.

Česká republika patří podle srovnání Eurostatu mezi země s nadprůměrným počtem podnikatelů. Sociologové ovšem upozorňují, že toto číslo má svůj původ především v tom, že řada lidí zejména ve stavebnictví místo v zaměstnaneckém poměru působí jako podnikatel, i když se jedná například o jediného řemeslníka, který pracuje sám.

Vyšší počet „podnikatelů“ vykazují pouze přímořské země, kde tito jednotliví podnikatelé pracují v cestovním ruchu a v maloobchodě. Každý prodavač chlazeného kokosu je tak veden jako podnikatel. Pro Česko ale může vzniknout problém také v tom, když při ekonomickém ochlazení a ztrátě zájmu velkých stavebních firem o subdodávky začnou i tito jednotlivci rozšiřovat armádu lidí bez práce.