17. února tohoto roku poklesl český index PX skládající se z titulů obchodovaných ve SPAD na pražské burze za celý den o 6,8 %. V Polsku nejvíce sledovaný index WIG 20 ztratil během stejného dne dokonce 7,5 %.

Rumunský hlavní index pak ztratil ještě o procentní bod více. Propad akcií, i když ne takového rozsahu, zažila i budapešťská burza. Takové poklesy připomínají dění na podzim minulého roku, kdy trhy zažily hromadný výprodej po krachu několika amerických bank.

Česká republika a Maďarsko jsou otevřené ekonomiky

Česká republika i Maďarsko jsou velmi otevřené ekonomiky, což dokládá jejich vysoký podíl exportů na HDP. U Polska a Rumunska nejsou tato čísla sice tak vysoká, přesto ukazují na značnou otevřenost těchto hospodářství.

Pokles celosvětové poptávky, který je průvodním znakem recese v reálné ekonomice, bude tedy pro tyto země velkým problémem, protože jejich exporty a tím i HDP pravděpodobně buď poklesnou, nebo se nebudou zvyšovat takovým tempem jako dříve. Tak tomu bude i na západ od nás, nicméně tam nebudou dopady až tak silné.

To vše investoři již zohlednili a začali ve velkém prodávat českou korunu, polský zlotý, maďarský forint atd., což vyústilo v to, že česká koruna od poloviny minulého roku oslabila již o cca 20 %, polský zlotý o 43 %, maďarský forint o 29 % a rumunský ron o 17 %.

Investoři jsou v dobách recese obvykle přísnější při hodnocení

Je zde i psychologický aspekt věci – investoři jsou v dobách recese obvykle přísnější při hodnocení tzv. emerging markets, neboli rozvíjejících se ekonomik, mezi které země v našem regionu patří.

V těchto státech nejen že znehodnocení už proběhlo, ale jsou očekávána i další. Investoři, kteří např. drží české akcie, tak očekávají kurzové ztráty a likvidují svá akciová portfolia v našem regionu. To tlačí na pokles cen akcií i měn, jako je česká koruna.

U polské měny bylo znehodnocování tak silné, protože tu bylo umístěno mnoho spekulačního kapitálu, který je velmi rychle schopen měnit své umístění a na jakýkoliv náznak problémů reaguje okamžitým odlivem ve velkém. U našich severovýchodních sousedů se objevila ještě jedna okolnost, která polské měně nepřidává na důvěryhodnosti.

Mnoho polských exportérů ve strachu z posílení zlotého, které by snížilo hodnotu jejich devizových příjmů v domácí měně, uzavřelo opční obchody s tamními bankami, při kterých bylo spekulováno i na zhodnocení zlotého. Částky, na které kontrakty znějí, ale převyšují výrazně expozici exportérů vůči kurzovému riziku. Z hedgingu se tedy stala spekulace, která teď při značně oslabujícím zlotém přijde zmíněné subjekty značně draze. Objevily se dokonce spekulace, že bude přijat zákon, který zmíněné opce anuluje.

Výrazná depreciace u maďarského forintu je dána tím, že domácí subjekty jsou velmi zadluženy, a to zejména v eurech. Douhodobě totiž byly v Maďarsku úrokové sazby výše než v eurozóně, a tak bylo výhodnější si půjčovat právě tam. Depreciace však reálně zvýšila dluh Maďarů a vyvolala otázky, zda budou schopni svůj dluh splácet, což bude tlačit na další depreciaci.

Maďarsko očekává další odliv investic

V říjnu, kdy ostatní centrální banky razantně snižovaly úrokové sazby, maďarská centrální banka jednorázově navýšila sazby dokonce o 3 procentní body, právě aby zabránila depreciaci forintu. Ta nastala stejně, nicméně zřejmě by byla ještě vyšší, kdyby tak centrální banka neučinila. Kombinace velké otevřenosti Maďarska s jeho velkou zahraniční zadlužeností však bude tomuto státu do budoucna činit další potíže a lze očekávat další odliv investic.

Rumunská ekonomika má z výše zmíněných zemí tu výhodu, že neni ani tolik exportně orientována, ani není tolik zadlužena v zahraničí jako třeba Maďarsko. Nicméně rumunské hospodářství je považováno za relativně nejméně vyspělé z ekonomik ve střední a východní Evropě, a proto na tento stát bude zřejmě velmi působit psychologie spojená s pojmem emerging markets. Další oslabení rumunského ronu a tamních akcií se nabízí.

Odliv investičních prostředků z ČR by nemusel být tak masivní

Co se týká české ekonomiky, tak je sice exportně zaměřena poměrně značně, a to navíc na značně cyklické automobily, ale má nízké zahraniční zadlužení a ze všech zemí v regionu je považována za nejvíce vyspělou. Z tohoto důvodu by budoucí další odliv investičních prostředků z ČR nemusel být tak masivní jako v jiných případech, avšak další znehodnocení koruny a pokles indexu PX lze očekávat.

Ve středu 18. února proběhla určitá korekce, když měny ve střední a východní Evropě apretovaly na párech s eurem a dolarem. Jedná se však zřejmě jen o jednorázový výkyv, který nezabrání zmíněným měnám v jejich dalším oslabení. Otázkou spíše zůstává, jak moc budou oslabovat.