Třísettisícová země se kvůli finanční krizi octla na začátku října na pokraji bankrotu. Se zvyšující se nezaměstnaností a rostoucími cenami není divu, že Islanďané sahají po levnějším zboží denní potřeby, ale i po nepříliš drahých dárcích.

„Nevěděli jsme pořádně co nakupovat, ale nyní jako bychom se probudil,“ popsala situaci na ostrově Holmfridur Kristinsdottirová, která prodává plody moře na bleším trhu v hlavním městě. „Když teď kupujeme pivo, tak si vybereme to místní, je totiž levnější,“ dodala.

Islanďané tak šetří, kde je jen možné. Na trzích lidé ve velkém skupují koňské maso, které je na ostrově o polovinu levnější než kvalitou srovnatelné hovězí maso. Daří se i obchodníkům s obnošeným oblečením. Například Maria Oskarsdottirová si mne ruce, zájem o její pletené čepice a rukavice stoupá.

„Kvůli recesi se mému obchodu daří stále víc. Nabízíme podobné oblečení jako ve značkových obchodech, ale o polovinu levněji,“ uvedl Olaf Olafson, který prodává své rezervní armádní oblečení.

Jak vznikly problémy Islandu?
Bankovní systém v zemi prošel překotným vývojem. V polovině devadesátých let totiž zdejší trh mohutně expandoval, což přineslo růst celého finančního sektoru. Ten v posledních letech dokonce devětkrát převýšil hrubý domácí produkt Islandu. S počátkem globální finanční krize, se islandské banky rázem propadly. Na začátku října musely být tři největší zestátněny. Na to zareagovala i islandská koruna, která rychle ztratila svoji hodnotu.