Podle údajů Českého statistického úřadu roste poptávka po palivovém dříví již několik let. Zatímco v roce 2000 bylo na tuzemský trh dodáno 940 000 metrů krychlových palivového dříví, tak v roce 2006 to již bylo 1,345 miliónu a loni 1,77 miliónu metrů krychlových. A zájem lidí o palivové dříví roste i letos.

„Poptávka je větší, zejména na vesnicích se lidé odklánějí od plynu,“ řekl ČTK jednatel Pilařské výroby z Mýta u Tachova Martin Turner. Lidé si podle něj pro dřevo jezdí z okruhu 15 kilometrů, zájem je ale také z Německa. Dodavatelé kamen a krbů v regionu nestíhají a mají historicky nejvyšší počet zakázek.

Náklady na vytápění rodinného domu (v Kč)
topné médiumnáklady
koks52 364
elektřina přímotop52 235
elektřina akumulace48 447
propan46 294
lehký topný olej46 014
černé uhlí39 040
dálkové teplo36 000
dřevěné brikety29 257
štěpka29 013
zemní plyn24 824
dřevěné pelety24 216
hnědé uhlí22 626
tepelné čerpadlo16 659
dřevo13881
Pozn.: spotřeba domu 80 GJ tepla za rok.
Zdroj: EkoWATT

Majitel průměrného rodinného domu totiž ušetří na nákladech za vytápění nejvíce, pokud topí právě dřevem. Podle aktuálních údajů sdružení EkoWATT majitel rodinného domu s roční spotřebou 80 GJ tepla zaplatí při topení dřevem 13 881 korun. Náklady na vytápění hnědým uhlím přitom činí 22 626 korun, zemním plynem 24 824 korun, černým uhlím 39 040 korun a elektrickým přímotopem 52 325 korun. Nejvyšší náklady jsou v případě vytápění koksem, který ročně vyjde na 52 364 korun.

Přechod lidí na levnější druhy paliv způsobuje plynárnám ztráty, které se podle odhadu odborníků již vyšplhaly na 12 miliard korun. Každá pátá plynová přípojka v zemi je totiž nevyužitá, distribuční firmy na ně ale mají stejné náklady jako na používané. V Česku je zhruba 1,34 miliónu plynových přípojek. Asi 267 000 z nich ale zákazníci nevyužívají.

„Lidé se chovají ekonomicky, když jim připadá, že je plyn drahý, hledají jiná paliva, především tuhá,“ uvedl Jan Zaplatílek z ministerstva průmyslu a obchodu.