„Krize hypoték nastala ve Spojených státech a je to problém tamního trhu, řekl v neděli v televizním pořadu ČT 1 Otázky Václava Moravce šéf České bankovní asociace Jiří Kunert. Tento problém by u bank v Česku neměl být veliký. „Co se týče hypoték na bydlení, nemělo by dojít k velkému omezení,“ dodal.

Očekává ale, že omezení přijdou u půjček bank developerům. „Bude se požadovat, aby developeři investovali při svých projektech větší množství vlastních peněz. Proto slabší subjekty asi z trhu odejdou,“ vysvětlil Kunert. Zvýšit se rovněž má regulace finančního trhu, kde by mohly přijít tlaky zejména ze strany Evropské unie.

Za pádem akcií hlavně panika

Propad kurzu akcií, ke kterému došlo na pražské burze v minulém týdnu, byl podle šéfa Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka způsoben hlavně panikou.

„To, co jsme viděli v posledních dnech, byla z devadesáti procent panika. Reakce, která vede k tomu, že akcie padají o desítky procent, je významně vyvolána psychologickými faktory,“ řekl včera Rusnok.

Souhlasil s ním i generální ředitel Burzy cenných papírů v Praze Petr Koblic. Podle něho hrál psychologický faktor zásadní roli. Důkazem má být například to, že developerské firmy ORCO a ECM, které během týdne ztrácely na burze desítky procent, v pátek po oznámení americké vlády o záchranném plánu pro ekonomiku USA výrazně posílily, ORCO až o 38 procent.

„Všechny tituly spojené s realitami minulý týden ve světě klesaly. To, že hodnota akcií klesala a pak zase zažila velké nárůsty, bylo důsledkem spekulace,“ uvedl Koblic.

Krize může ještě pokračovat

Ani rozhodnutí americké vlády použít ke stabilizaci amerických finančních trhů až 700 miliard dolarů by ale podle odborníků nemuselo znamenat definitivní konec problémů.

„Nebude to definitivní tečka, ale bude to znamenat stabilizaci finančních trhů. Nějaké otřesy ještě přijdou, ale zasáhnou menší banky,“ uvedl Kunert.

„Teď bylo klíčem zabránit dominovému efektu, protože banky jsou mezi sebou provázány. Myslím, že pro současnou dobu se tomu zabránit podařilo,“ dodal Koblic.

Dopad na státní rozpočet i na příjmy rodin

Finanční krize může mít dopad i na státní rozpočet. Případné zpomalení růstu české ekonomiky by totiž znamenalo snížení daňových výnosů státu. V případě problémů firem, zejména těch, které jsou exportně zaměřené, lze očekávat i propouštění a s tím spojené výdaje státu na podpory v nezaměstnanosti. Stát by tak musel omezit výdaje.

Dnes má návrh zákona o státním rozpočtu projednat vláda. Předpokládá se ale, že vláda projedná návrh rozpočtu v původní podobě a podle vývoje ekonomiky provede případné změny na výdajové stránce na přelomu roku.

Obyvatel by se krize mohla dotknout například tím, že při zpomalení růstu ekonomiky nebudou firmy ochotny příliš zvyšovat mzdy nebo budou rovnou propouštět. Citelný dopad má již nyní krize na ty, kteří investovali do akcií. Ti minulý týden přišli až o desítky procent ze svých úspor.