Z předpokládaných 50 miliard korun, které Brusel na tyto účely pro ČR vyčlenil, přijdou česká města zřejmě o desítky miliard. Navíc se Česku zřejmě nepodaří splnit závazek vůči Evropské unii, že každá obec s více než dvěma tisíci obyvatel bude mít do roku 2010 vlastní čističku, za což mu hrozí z Bruselu sankce.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) ČR ce čtvrtek popřelo informace ministerstva životního prostředí, že ČR většinu peněz z Bruselu na čističky vyčerpá a ohroženy jsou nyní jen projekty za zhruba 1,2 miliardy korun, protože většina měst údajně přistoupila ke zkrácení smluv s vodárenskými firmami.

"Není tomu tak. Města smlouvy měnit nechtějí, protože jsou pro ně výhodné. Navíc ne všechny menší obce mohou dotace využít. Nedokážou totiž zajistit dofinancování z vlastních zdrojů. To v řadě případů převyšuje 15 procent z objemu projektu,“ řekl Právu předseda představenstva SOVAK František Barák.

Změna podmínek vadí i Asociaci krajů ČR

Ze strany MŽP nedošlo k dostatečné komunikaci s obcemi, městy a s kraji, například přes Asociaci krajů, ačkoliv jsme o ni dlouhodobě a důrazně usilovali, sdělil Právu hejtman Libereckého kraje Petr Skokan.

"Proto vznikl onen zásadní problém – omezení výše evropských dotací oproti původním předpokladům u těch vodárenských společností, které mají uzavřeny dlouhodobé smlouvy s provozovateli. Tyto smlouvy přitom byly podle něj v minulých letech uzavírány v souladu s platnou legislativou, s doporučením příslušných ministerstev a asistoval u toho stát zastoupený formou tzv. zlaté akcie.

"A nyní na to vodárenské společnosti mají doplatit? Samozřejmě na to doplatí nejen vodárenské společnosti, ale dopad přes cenu vody pocítí i občané v daném regionu,“ uvedl Skokan.

Například Severočeská vodárenská společnost má podle aktuálně dojednaných podmínek šanci získat dotace z fondů EU ve výši 60 procent. "Reálně podle našich dosavadních zkušeností dosáhne podíl dotace cca 50 procent – důvodem jsou náklady spojené s administrací projektu. Je to samozřejmě méně, než jsme původně očekávali. Zbývající díl prostředků musíme pokrýt vlastními zdroji,“ uvedl Skokan s tím, že pokud se státu v souvislosti s provozními smlouvami nepodaří plně odblokovat dotace EU, měl by navýšit svůj podíl dotací.

Brusel mohl uhradit až 85 procent nákladů

"Změna podmínek, ke které muselo Česko údajně přistoupit, je diskriminační a zabraňuje využívání dotací zejména velkým vodárenským firmám. Je pozoruhodné, že naši sousedé z Polska a Slovenska si nic obdobného v dotačních podmínkách nesjednali,“ vysvětlil Barák.

Původně mohla města dostat z Evropské unie až 85 procent finančních prostředků, například na výstavbu čističky. Na nátlak Evropské komise se ovšem pravidla pro vyplácení dotací změnila. Na původně stanovených 85 procent peněz z EU by měla dosáhnout jen města a obce, které mají smlouvu s vodohospodářským podnikem nejdéle do roku 2015.

Města a obce, které uzavřely smlouvu s vodohospodářským podnikem do roku 2020, mají dostat na projekt maximálně 60 procent peněz. Ti, kteří mají smlouvu ještě delší (konkrétně do roku 2022), by měli dostat maximálně 30 procent finančních prostředků.

Vlastníci vodárenské infrastruktury, především obce a velké vodárenské společnosti, proto chtějí, aby na rekonstrukce či výstavbu čističek přispěla vláda ze státního rozpočtu.

"Potřeba vlastních zdrojů obcí přepočtená na obyvatele je pouze 1250 korun, což je při rozložení do 5 let 21 korun měsíčně. Problém ovšem spočívá v tom, že prostředky nemají obce do termínu splnění opatření k dispozici,“uvedl Barák.