„Na tomto postupu jsme se shodli při jednání se zástupci Svazu měst a obcí. Dali jsme jim garanci, že letos žádné definitivní rozhodnutí o zmíněných poštách přijato nebude,“ řekl ve čtvrtek náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček.

Česká pošta má nyní 3 387 poboček. Plán na zrušení těch neefektivních je součástí její střednědobé strategie, kterou už dříve schválilo ministerstva vnitra, které je zakladatelem ČP.

„Komunikace, kterou vedení ČP s obcemi vedlo, nebyla nejšťastnější. Byl to vrchnostenský přístup. Teď je nutné jednáním se starosty důvěru v poštu i jejího zakladatele obnovit,“ zdůraznil Zajíček.

Obce by musely platit zaměstnance

Motorizovaní poštovní doručovatelé by měli zkušebně zajišťovat také poskytování služeb Poštovní spořitelny, a to především vklady, výplaty a bezhotovostní příkazy. ČP také v obcích umožní ukládání zásilek, které se nepodařilo doručit. Starostům Česká pošta navrhne několik způsobů, jak poštovní služby v jejich obcích nadále zajišťovat.

Pokud by je motorizované doručování neuspokojilo, bude kamenná pošta nadále zachována. Ovšem s tím, že by se obec podílela na provozních nákladech, nebo dokonce sama platila její zaměstnance. „V České republice je čtyři tisíce obcí s méně než tisícem obyvatel. Povinnost zajistit všem lidem poštovní služby je dána zákonem. Jsme přesvědčení, že pro malé obce najdeme individuální řešení, přijatelné pro všechny zúčastněné strany,“ uvedl Zajíček.

Ztrátu ze 178 poboček, jimž hrozí zrušení, vyčísluje Česká pošta na 32 miliónů korun. Její celkové loňské hospodaření přesto skončilo ziskem téměř 800 miliónů Kč. Ziskový byl tento statní podnik i v předcházejících letech