U eurozóny úřad potvrdil předběžný údaj, podle něhož HDP klesl o 0,2 procenta a zaznamenal první pokles od roku 1995, kdy se data za eurozónu začala měřit.
V prvním čtvrtletí ekonomika EU rostla o 0,6 procenta a HDP eurozóny stoupl o 0,7 procenta. V meziročním srovnání EU zpomalila růstové tempo ve druhém čtvrtletí na 1,6 procenta ze 2,3 procenta v prvním čtvrtletí a země eura zvolnily na 1,4 procenta z předešlých 2,1 procenta.

Nejvíce k poklesu v EU přispělo Německo, největší ekonomika Evropy. Německý HDP klesl mezičtvrtletně o 0,5 procenta, zatímco Francie s Itálii zaznamenaly úbytek o 0,3 procenta. Do záporných čísel se propadly i pobaltské země Estonsko a Lotyšsko; v Estonsku HDP dokonce jako v jediné zemi EU klesl i v meziročním srovnání.

S poklesem v západní Evropě stále kontrastuje svižný růst ve většině zemí střední a východní Evropy. Nejvíce rostlo Rumunsko, kde meziroční tempo dosáhlo 9,3 procenta. Následovalo Slovensko se 7,6 procenta a Polsko s 6,1 procenta. Česká republika vykázala rovněž relativně silný růst o 4,5 procenta, i když to znamenalo zpomalení z tempa 5,3 procenta v předešlém čtvrtletí.

Pokles zaznamenaly všechny základní složky HDP. Konečná spotřeba domácností se v eurozóně snížila mezičtvrtletně o 0,2 procenta a v celé EU o 0,1 procenta. Investice se propadly o 1,2 procenta u zemí eura a o 1,6 procenta v EU. Vývoz klesl o 0,4 procenta z EU i eurozóny a podobným tempem oslabil dovoz.

Zatímco Evropa se dostává do útlumu a některým zemím již hrozí recese, Spojené státy se mezitím začaly ze slabého období vymaňovat. HDP USA podle přepočtu Eurostatu ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl o 0,8 procenta po tempu 0,2 procenta v prvním čtvrtletí. Naopak Japonsko zaznamenalo pokles HDP o 0,6 procenta. USA meziročně rostly o 2,2 procenta a Japonsko o jedno procento.