Hlavní obsah

Horníci z uranových dolů o dřívější důchody nepřijdou

Právo, Jan Chmelíček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) vyhověl hromadné žádosti téměř stovky bývalých horníků z uranových dolů. Podle mluvčího ministerstva Jiřího Sezemského jde o první konkrétní výsledek jednání s odbory o důchodové reformě a podmínkách práce a zdravotního stavu horníků.

Článek

„Dotčení horníci mohou požádat přímo ČSSZ, která koncem září zahájí zpracování těchto žádostí,“ řekl Sezemský a informoval, že ministr pověřil Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) odstraněním tvrdosti zákona v případech, kdy horníci ztratili nárok na důchod v 55 letech jen proto, že předepsaných 2100 směn v podzemí stihli odpracovat dříve než za předepsaných 10 let.

O co v případě několika desítek horníků uranových dolů jde, vysvětlil senátor Josef Novotný (SNK-ED), který se s horníky setkával a po získání údajů se obrátil s žádostí na ministra, když možnosti individuálních žádostí byly neúspěšně vyčerpány.

„Jde o horníky, kteří ukončili práce v podzemí do konce roku 1992, dosáhli maximálně přípustné expozice 2100 směn, ale vzhledem ke specifičnosti některých profesí – šlo například o vzorkaře či údržbáře – tyto směny odpracovali dřív než za deset let. Pracovali totiž často v sobotu, neděli a o svátcích. Po dovršení expozice museli okamžitě z podzemí odejít a nyní nesplňují druhou nutnou podmínku pro odchod do důchodu v 55 letech – deset let práce v podzemí,“ vysvětlil Novotný.

Novotný: hornictví by mělo být dočasným povoláním pro mladé

Někteří by tak měli velkou smůlu. Odcházeli by do důchodu téměř o deset let později. „V mém případě to byly jen tři dny, které mi chyběly do stanovených deseti let. Skončil jsem po odpracování 2100 směn, ale neodpracoval jsem při tom plných deset kalendářních roků,“ vysvětlil Právu svůj případ osmačtyřicetiletý Miroslav Jeřábek z Bystřice nad Pernštejnem.

„Kdyby nedodržení druhé podmínky kvůli přesčasům nebylo uznáno, šel bych do důchodu bezmála v pětašedesáti,“ dodal bývalý horník, který zná víc takových kolegů. V některých případech u nich hrála roli nemoc, která se do celkové doby nezapočítala. To je případ Iva Fafílka z Dolní Rožínky, který dodnes pracuje v uranových dolech jako elektrikář na povrchu.

„Jsem rád, že si všichni zúčastnění uvědomují, že těžkou práci nelze dělat do pětašedesáti let. Že by se na kompenzacích poškozeného zdraví horníků měli podílet i zaměstnavatelé. Hornictví by mělo být pouze dočasným povoláním pro mladší,“ řekl senátor Josef Novotný.

S tím souhlasí také ministerstvo. Podle Sezemského nemohou horníci zůstat v rizikovém prostředí do vyššího věku.

Reklama

Výběr článků

Načítám