„Pamatuji léta, kdy jsme vyrobili 12 tisíc autobusů ročně. Ikarusy jezdily v Sovětském svazu, ve státech střední Evropy, v Africe i v Jižní Americe,“ říká Károly Nagy, který se přišel osobně rozloučit se závodem, kde pracoval přes dvacet let.

„Ještě před deseti lety jsme dodávali autobusy do Polska. Dnes oni vyvážejí k nám autobusy Volvo vyráběné u nich v licenci,“ dodává s nostalgií bývalý zaměstnanec Endre Mosony. Bývalí pracovníci vzpomínají, že už koncem 80. let byl v Ikarusu zcela zastaven vývoj a na vyráběných autobusech se téměř nic neměnilo.

„Jezdili jsme dál na veletrhy a výstavy. Naši partneři se divili, že vystavujeme každý rok stejné autobusy. Moc jsem se tehdy styděl,“ přiznává János Irházy, který v závodě pracoval 13 let. Dnes je taxikářem v Budapešti. Závod tak skončil neslavně a značka autobusů Ikarus definitivně zmizí ze silnic