Na posouzení reálnosti tak obřího projektu byla vládním usnesením ze 17. května 2006 ustavena mezirezortní komise, v níž jsou zástupci ministerstev pro místní rozvoj, dopravy, zemědělství a životního prostředí.

"Komise se schází a posuzuje, zda má územní ochrana trasy v dotčených krajích smysl. Na základě závěrů komise by pak vláda měla do letošního 31. prosince definitivně rozhodnout," potvrdil Právu ředitel odboru vodních cest ministerstva dopravy (MD) Vít Šimonovský.

MD chce uhájit ochranu trasy

Pro projekt je to osudové rozhodování. Na otázku, co v této věci prosazuje ministerstvo dopravy, Šimonovský odpověděl: "Chceme uhájit územní ochranu projektu. Podle nás má vodní koridor Odra-Dunaj-Labe budoucnost, i když s jeho realizací nelze do roku 2020 počítat. Rozhodně bychom neměli zrušením ochrany vzít příštím generacím možnost průplav v budoucnu vybudovat."

Podobný názor má šéf Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara: "Je strategicky nezbytné udržet i nadále územní ochranu celé trasy pro budoucí dopravní spojení a nepřipustit, aby byla zastavěna."

Čas, kdy se bez středoevropské magistrály nepůjde obejít, podle Šefary nevyhnutelně přijde. Vyžádají si to zejména problémy s ropou. "Je přitom nutné si uvědomit, že výstavba vodního koridoru by trvala nejméně deset let," upozornil Šefara.

Neustále rostoucí dopravní zátěž podle něj už brzy nepůjde zvládnout akcentem na silniční dopravu, ale rozvojem vodních cest a železniční přepravy. Kromě lodní dopravy a rekreační plavby by průplav mohl sloužit i jako účinné protipovodňové opatření.

Náklady nejméně 300 miliard korun

Od roku 1873, kdy byl vypracován vůbec první projekt, se navrhovaná trasa průplavu Dunaj-Odra-Labe několikrát změnila. Také dnes existují hned čtyři varianty. Podle nich by koridor měl na dnešní dunajskou vodní cestu navázat buď v Lobau u Vídně, nebo u slovenského Děvína. "Počítá se s třemi větvemi: Labe-Přerov o délce 160 kilometrů, Přerov-Odra (150 km) a Přerov-Dunaj (190 km). Na celé 500kilometrové trase je plánováno 32 plavebních komor," upřesnil Šefara. Významnými říčními přístavy na území ČR by se kromě Přerova měly stát i Břeclav, Hodonín a Pardubice. V roce 1977 se odhadovalo, že na celý vodní koridor bude nutné vynaložit asi 205 miliard korun, tedy přes 400 miliónů na kilometr.

V dnešních cenách stavebních prací by ale celkové náklady přesáhly 300 miliard korun, což jednotlivé středoevropské státy nejsou schopny samy ufinancovat. Podle ministerstva dopravy by to tedy nesporně musel být evropský projekt, vycházející z konkrétních potřeb České republiky, Rakouska, Slovenska a Polska.