"Přes 80 procent firem považuje daně v Česku za vysoké a statistiky jim dávají za pravdu," uvedl ředitel Podnikatelského inkubátoru Miroslav Křížek s tím, že podle poslední zprávy Eurostatu je sazba daně z příjmů v ČR nejvyšší ze všech nových členů Evropské unie.

Ministerstvo financí předpokládá, že české firmy o přesunech do zahraničí přestanou uvažovat poté, co příští rok vstoupí v platnost vládní reforma veřejných financí.

"Daňové zatížení právnických osob v České republice podle našich odhadů klesne v příštím roce zhruba o 9,3 miliardy korun, o rok později o 23,8 miliardy a v roce 2010 o 34 miliard korun," řekl mluvčí MF Ondřej Jakob.

Po schválení reformy veřejných financí se daň z příjmu sníží

Odhady podle něj vycházejí z aktuální metodiky, která odvody přiřazuje k roku, kdy daňová povinnost vznikla, nikoli k roku následujícímu, kdy se daně stanovují a hradí. Vládní reforma sníží daň z příjmu právnických osob z nynějších 24 procent na 21 procent v příštím roce, na 20 procent v roce 2009 a na 19 procent v roce 2010.

Podniky v některých evropských zemích odvádějí státu více, například v Německu v současnosti platí ze svých zisků daň 39 procent, kterou chce ale vláda od příštího roku snížit zhruba na 30 procent. V západní Evropě jsou firemní daně nejnižší v Irsku, kde je sazba 12 procent. Českou legislativu považuje podle průzkumu za nepřehlednou 92 procent respondentů a 85 procent jí nerozumí.

Za vůbec neproblematičtější oblast má 35 procent dotázaných právě daně, takřka pětina hodnotí jako nejvíce problematickou oblast pracovního práva a 15 procent občanskoprávní oblast. Z jednotlivých zákonů je podle podnikatelů a společností nejvíce problémový zákon o daních z příjmů (36 procent), zákoník práce (22 procent) a obchodní zákoník (14 procent).

Zásadní nespokojenost s vymahatelností práva

Celých 93 procent dotázaných je nespokojeno s vymahatelností práva. "Množství legislativy spojené s podnikáním je enormní a značně nepřehledné, podnikatelům často nezbývá nic jiného, než se řídit zdravým selským rozumem a čekat, co odhalí kontrola," poukázala generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Podle Jakoba by zjednodušení a zpřehlednění daňové legislativy měly přinést nové zákony, které na ministerstvu financí vznikají v rámci expertní skupiny. Zdlouhavost rozhodnutí i těch nejjednodušších soudních sporů podle Svobodové ve svých důsledcích zapříčiňuje mnohdy i druhotnou platební neschopnost malých a středních podnikatelů, jejímž důsledkem jsou vyhlášené úpadky, respektive minimálně dočasná nemožnost pokračování v podnikatelské činnosti.

"Stát se zároveň za chybná rozhodnutí svých zaměstnanců neomlouvá, nepostihuje je a ani neodškodňuje postiženého podnikatele, protože mu to žádný zákon neukládá," upozornila. Někteří podnikatelé věří, že se situace v blízké době změní. Od chystaných legislativních změn v oblasti daní například očekává 32 procent respondentů zlepšení.

Téměř polovina firem si však myslí, že půjde jen o nevýznamné změny. Zhoršení pak očekává 19 procent dotázaných. Větší skepsi cítí firmy k chystaným reformám jako celku. Zlepšení od nich očekává jen 21 procent respondentů, 27 procent se bojí zhoršení. Okolo 47 procent dotázaných si myslí, že se situace po reformách výrazně nezmění.