Poměrně neobvyklý krok minulý týden dokonce posvětili obchodní experti EU. Evropská komise by jej měla potvrdit během několika měsíců. Rozhodnutí se však nedotkne všech fotoaparátů. Některé z nich nadále z pohledu Bruselu zůstanou fotoaparáty v případě, že uživatelům nedovolují nahrát v kuse více než 30 minut videozáznamu o rozlišení větším než 800 x 600 pixelů. Záznam navíc nesmí překročit 23 snímků za sekundu.

Přestože stanovená kritéria nepřekračují všechny přístroje, nárůst cen by byl patrný. Všechny digitální fotoaparáty se totiž do Evropské unie dovážejí a na území unie údajně není továrna, kde by se oblíbené přístroje vyráběly.

Proti uvalení cel se staví výrobci fotoaparátů, mimo jiné například jejich sdružení Photo Imaging Council, které již k celé situaci vydalo prohlášení. Upozorňuje v něm, že snaha Evropské unie není v souladu s politikou Světové obchodní organizace (WTO). V roce 1996 v Singapuru se totiž členové WTO dohodli na uvalení výjimky z dovozních cel na produkty, které souvisí s informačními technologiemi, a mezi ně výrobci řadí i digitální fotoaparáty.

Dovozní cla na elektroniku se však netýkají jen digitálních fotoaparátů. Jde o značně spornou oblast a spotřebitelé se mohou dočkat i řady dalších "nemilých" překvapení. Podobný problém se totiž týká například LCD monitorů. Na monitory s úhlopříčkou větší než 19 palců v současnosti platí procentní dovozní clo, které by se však mohlo brzy rozšířit na všechny modely monitorů, včetně těch s menší úhlopříčkou.

Přinejmenším "podivuhodný" systém platí i u takzvaných set-top boxů na příjem digitální televize. Ty jsou zdaněny 14procentním clem. Ovšem v případě, že jsou vybaveny interním modemem, clo se u nich neplatí.

Digitální fotoaparáty v současnosti patří mezi nejvíce oblíbené zboží u spotřebitelů. Zájem o tyto přístroje přitom výrazně roste i na českém trhu. V prvním letošním čtvrtletí stoupl jejich prodej o 16 procent. Loni Češi za digitální fotopřístroje podle odhadu společnosti IDC utratili bezmála tři miliardy korun.