Pro návrh hlasovali všichni přítomní poslanci ODS, KDU-ČSL, Strany zelených i nezařazení Miloš Melčák a Michal Pohanka. Všichni poslanci KSČM se zdrželi, sociální demokracie hlasovala proti vydání dluhopisů.

Kalousek kritizoval sociální demokracii, že sice podpořila návrh letošního rozpočtu, ale už nepodpořila právě vydání dluhopisů. Obvinil poslance ČSSD z toho, že riskovali rating, důvěru i peníze Česka. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek reagoval tím, že se vládní koalice ani nepokusila jednat s opozicí o podmínkách, které by umožnily pro vydání dluhopisů hlasovat.

Zákon o státním rozpočtu počítá pro letošek s účetním schodkem 91,3 miliardy korun. Faktický deficit je ovšem podle MF 122 miliard korun. Část deficitu by měl pokrýt výnos z prodeje sedmi procent akcií ČEZ.

Stát vydává dlouhodobé dluhopisy se splatností do 35 let. Chce se tím kromě jiného vyhnout situaci, kdy by podíl krytí krátkodobými dluhopisy byl příliš vysoký. V případě potíží na finančním trhu by hrozilo, že stát nebude moci financovat dluh prodejem pokladničních poukázek, získat peníze a splatit své dluhy.

Ministerstva sáhnou do rezervních fondů

Vláda pravděpodobně bude moci ke snížení schodku státního rozpočtu využít peníze, které mají jednotlivá ministerstva ve svých rezervních fondech. V těchto fondech zůstávají neutracené částky v řádu desítek miliard korun. Změnu v jejich využití schválila Sněmovna v rámci novely zákona o rozpočtových pravidlech. Normu musí ještě posoudit Senát a prezident.

Do rezervních fondů se podle ministerstva financí od samého počátku jejich existence převádí vysoké částky. K loňskému 31. březnu to bylo celkem 39,5 miliardy korun, k 30. září pak 24,4 miliardy korun. Tyto peníze umožňují organizačním složkám státu zvýšit výdaje nad úroveň schváleného rozpočtu, což komplikuje plnění fiskálních cílů. Od letošního roku je proto možné peníze z fondů používat pouze se souhlasem vlády.