ÚOHS potvrdil rekordní pokuty strojírnám

"Společnosti holdingů ABB, Astom, Areva, Fuji, Hitachi, Mitsubishi, Toshiba a Siemens se dopustily kartelové dohody, která nemá co do sofistikovanosti, rozsahu a délky trvání v rozhodovací praxi ÚOHS obdoby," uvedl ve zprávě ÚOHS s tím, že snížení pokut se týká firmy Areva (zaplatí deset miliónů místo původních 28 miliónů korun) a Siemensu (místo 126,6 miliónu 107,25 miliónu korun).

Verdikt je pravomocný, firmy se ještě mohou obrátit na brněnský krajský soud.

Správní řízení zahájil ÚOHS v srpnu 2006. Důvodem bylo předchozí podání společnosti ABB, která se k účasti v kartelu přiznala a předložila relevantní důkazy. Této společnosti byla proto pokuta v rámci tzv. leniency programu prominuta.

Potrestané společnosti mezi sebou uzavřely v roce 1988 písemné smlouvy, na základě nichž vytvořily velmi propracovaný systém za účelem koordinace jejich účasti na výběrových řízeních týkajících se plynem izolovaných spínacích ústrojí užívaných v oblasti přenosu a distribuce elektrické energie.

Společnosti se rozdělily do dvou skupin, na evropské a japonské výrobce. Smlouvy nebyly sice nikdy podepsány, jejich účastníci byli však vyjmenováni v příloze pod kódovým označeným.

Toto kódové označení pak také používali ve vzájemné komunikaci, ať již na počátku formou faxů, nebo následně ve vzájemně vyměňovaných e-mailech ze soukromých adres na veřejně dostupných serverech, např. yahoo. Jeden ze členů kartelu zajistil dokonce i pro ostatní zakódované mobilní telefony tak, aby jejich vzájemná komunikace byla ještě více usnadněna.

Ke koordinaci jejich jednání využívaly pokutované společnosti také vzájemných pravidelných schůzek, které se konaly např. v hotelích na mezinárodních letištích. Jednou ročně se konala tzv. hlavní schůzka, na které si všichni členové kartelu potvrzovali pokračování ve spolupráci, stanovovali obecné strategie a urovnávali případné konflikty.

Každé dva týdny se pak zástupci společností scházeli v různých letištních centrech a hotelech na schůzkách výborů, evropských a japonských výrobců. Schůzky výborů se konaly za účelem projednání požadavků jednotlivých společností, přidělení jednotlivých zakázek a případně stanovení ceny, se kterou se společnosti do jednotlivých výběrových řízení přihlásí.

Případ kromě ÚOHS řešily i další antimonopolní instituce, například maďarský soutěžní úřad nebo Evropská komise.