Nyní vinaři ze střední Evropy válčí s diktátem jihoevropských vinařských velmocí, jako je Španělsko a Itálie. Snaží se, aby takzvaná Společná opatření trhu s vínem respektovala spravedlivé regule.

"Těch požadavků je několik. My chceme mít stálou možnost používání řepného cukru na doplnění obsahu cukru v moštu a především spravedlivý způsob rozdělování peněz," řekl člen vedení Agrární komory Václav Hlaváček.

Chtějí spravedlivý systém

Doplnil, že do navrhovaného principu rozdělování dotací se stále prolíná tradiční způsob, preferující země původní evropské patnáctky. Ten pochopitelně poškozuje nové členské státy. "Chceme spravedlivý systém, jehož hlavním parametrem je výměra vinic," dodal Hlaváček.

Další požadavky doplnil předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo. Důležité je podle něj prosazení zákazu míchání moštů, případně vín, pocházejících ze zemí Evropské unie s mošty či víny ze zemí mimo blok EU. "Také chceme, aby nebyla stolní vína označována ročníkem a druhem," doplnil Sedlo.

Čeští vinaři nejsou ve svých požadavcích osamoceni. V podobné situaci jsou na Slovensku, v Maďarsku, ale třeba také v Rakousku a Německu. "Žádáme taková pravidla, aby šly peníze na rozdělování, ale i zodpovědnost více do regionů," volá po decentralizaci systému dotací pro vinaře německý poslanec Evropského parlamentu Günter Hoos.

Ještě dříve, než začnou platit nové reformy, je ale nutné zesouladit výměry vinic. "Za důležité považujeme, aby Itálie vyklučila své načerno vysázené vinice, a to ještě dříve, než začnou platit reformy, aby tyto vinohrady nebyly zahrnuty do propočtů," upozornil Sedlo.

Jak požadavky středoevropských zemí dopadnou na půdě Evropské unie, si ale zatím Sedlo netroufá odhadnout. Oponenty budou právě jihoevropské země a Itálie a Španělsko, které mají ve vinařství EU nezanedbatelné slovo.