Podle jedné z několika připravených verzí reformy veřejných financí by patnáctiprocentní sazbou byly daněny příjmy fyzických osob. Jediná sazba by nahradila nynější čtyři sazby.

Rozfázování reformy do tří etap během tří let, které potvrdili ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), umožní nejen sladit představy všech tří stran koalice o výši a systému daní, ale současně zajistí, že razantní snížení daně na 15 procent nerozvrátí ekonomiku.

Společné zdanění manželů se zruší

V první fázi reformy by se příští rok snížila daň z příjmu fyzických osob na 15 procent, spolu se zrušením společného zdanění manželů, které rovnou sazbou ztrácí smysl. Současně by se zvýšila snížená sazba daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Zredukována by byla řada sociálních výdajů, jako je pohřebné či pastelkovné.

Valorizace sociálních dávek by byla v rukách státu. Prakticky by došlo jen k minimálnímu růstu platu těch, kteří jsou svými příjmy vázaní na státní rozpočet.

"Nejdříve musíme zastavit růst sociálních výdajů a zvyšování schodků veřejných rozpočtů," zdůrazňuje Nečas. I přes tyto kroky by mohl schodek státního rozpočtu dosáhnout v roce 2008 sto miliard korun.

Ve druhé fázi v roce 2009 by se podle ekonomů výrazně začala snižovat daň z příjmů firem z 24 na 19 procent. Vrcholem by bylo provedení penzijní a zdravotnické reformy.

Reforma na etapy má zmírnit kritiku

"Rozfázování reformy utlumí kritiku těch skupin obyvatel, kterým reforma nepřinese výrazný prospěch a umožní provádět škrty ve výdajích, aniž by se to nevyhnutelně muselo projevit ve volebních výsledcích," domnívá se ekonom Jan Švejnar.

"Naopak rozfázováním reformy se zapomene na ,drobná příkoří‘ a část lidí po třech letech bude spíše bude vnímat pozitivně snížení daní a reformy," řekl Právu Švejnar.

Rozhodne parlament

"Pokud se vláda shodne na patnáctiprocentní dani z příjmu, znamená to, že daně se zvednou zhruba dvěma miliónům lidí, kteří dnes mají dvanáctiprocentní daň. A ani pro středněpříjmové skupiny obyvatel to nebude příliš výhodné," upozorňuje exministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Zvýšení sazby DPH u potravin či léků se do rodinných rozpočtů rovněž promítne. Určité vyšší výdaje přinesou i ekologické daně.

Konečné slovo, jaké nakonec budeme platit daně a jak vysoké budou škrty v sociální oblasti, bude mít Poslanecká sněmovna. Ta totiž musí všechny návrhy koaliční vlády schválit. Rozhodnou tedy patrně hlasy dvou přeběhlíků z ČSSD Michala Melčáka a Michala Pohanky, nebo zákulisní vyjednávání koalice s opozicí o přijatelnosti reforem.

Definitivní znění reformy veřejných financí rozpracované do podoby zákonů musí dostat Sněmovna do konce června, jinak je nestačí letos poslanci projednat a vláda následně podle nich sestavit státní rozpočet na příští rok.