Letos už bankéři odmítli žádosti o úvěry v celkové hodnotě přesahující 18 miliard korun. Počet záznamů o kontraktech, negativních i pozitivních, vedených v bankovním registru se ke konci září meziročně zvýšil o 30 procent na 9,4 miliónu, přičemž v něm přibylo asi 300 tisíc jmen.

Pozitivními informacemi se rozumí například počet sledovaných uzavřených úvěrových obchodů, celková angažovanost, typy a počet úvěrových produktů či výše měsíčních splátek. Mezi negativní patří objem pohledávek a počet dní po splatnosti.

Kolik záznamů v bankovním registru hovoří ve prospěch klientů a kolik proti nim, však společnost CCB - Czech Credit Bureau, která jej provozuje, nedokáže podle svých zástupců přesně spočítat kvůli rozdílům v hodnotících systémech účastnických bank. Registr využívá dvacítka největších bank a stavebních spořitelen. "Celkově banky za prvních devět měsíců letošního roku uskutečnily 1,67 miliónu dotazů do BRKI, což je o 48 procent více než ve stejném období loni," uvedla v tiskové zprávě CCB.

Lidé nesplácejí 92 tisíc půjček

Zadlužení obyvatel podle statistik České národní banky rychle roste a řada domácností má se splácením úvěrů velké problémy. Databáze BRKI eviduje 92 tisíc dlouhodobě nesplácených půjček.

Celkový objem úvěrů registrovaných v BRKI vzrostl za letošních prvních devět měsíců o 133 miliard korun, což je o 13 procent rychlejší růst než ve stejném loňském období. Největší dynamiku zaznamenaly kontokorentní a spotřební úvěry. V celkovém objemu nově sjednaných úvěrů tradičně dominují hypotéky s 42procentním podílem na všech úvěrech, což představuje částku 56 miliard korun.

Banky přihlížejí nejen k negativním, ale i pozitivním záznamům o klientech. "Díky BRKI mohou úvěry získávat i lidé, kteří měli v minulosti problémy s jejich splácením. Poskytovatelé finančních produktů začínají více hledět na současnou úvěrovou angažovanost klientů a pozitivní historie splácení mnohdy převáží i drobné prohřešky z minulosti," sdělil Právu výkonný ředitel CCB Petr Kučera.** Peněžní ústavy ve třetím čtvrtletí vyhověly téměř třetině klientů, kteří měli v době žádosti uvedenou nějakou historickou negativní informaci v úvěrovém registru.

Kromě bankovní databáze spravuje CCB i nebankovní registr dlužníků (NRKI), který využívají leasingové a splátkové firmy. Od letošního ledna se oba registry postupně propojují. Firmy, které jsou členy těchto registrů, tak získávají dobrý přehled o tom, jak klienti splácejí své dluhy. Pokud člověk patří mezi neplatiče, s žádostí o úvěr či jinou službu nejspíš narazí i u konkurence.

Oba registry v Česku dohromady pokrývají přes 90 procent půjček od bank a leasingových firem a více než polovinu trhu se spotřebitelskými úvěry. Mezi uživateli nebankovního registru se zřejmě brzy objeví i telekomunikační a energetické firmy. Pro člověka, který by například neplatil včas za plyn, by v budoucnu mohlo být velmi obtížné třeba pořídit si nový mobilní telefon s paušálem či vzít si leasing na auto. Pokud by ho přesto získal, tak za zcela nevýhodných podmínek. K dochvilným a nepředluženým, a tedy méně rizikovým klientům, by měli být poskytovatelé těchto služeb naopak vstřícnější.

Pojistka proti předlužení

Výměna informací mezi registry je podle Kučery užitečnou službou nejen pro firmy, ale i pro samotné zákazníky. Zrychluje totiž proces schvalování úvěru a současně neumožní lidem půjčovat si nad rámec svých možností.

Vedle dvou registrů CCB existují v ČR další dvě významné databáze neplatičů - Centrální registr dlužníků, který shromažďuje údaje o neplatících firmách, a databáze sdružení Solus. Ta zachycuje neplatiče u splátkových a leasingových firem, některých bank a mobilních operátorů. V rámci této databáze má problémy dlužník, který nezaplatí tři účty nebo se zpozdí s placením o 90 dnů. U jména nového klienta se však varovný vykřičník může objevit už po dvou promeškaných splátkách. Ten pak zůstane v registru po dobu tří let. V registrech CCB visí negativní údaje o neplatiči dokonce ještě o rok déle.