Hlavní obsah
Foto: koláž Novinky.cz s Právo a ČTK

Zpráva OLAF o Čapím hnízdu dorazila na ministerstvo financí, poslalo ji i policii

Ministerstvo financí dostalo závěrečnou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o kauze Čapí hnízdo. Úřad ji předal ministerstvu pro místní rozvoj a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, sdělil ve středu mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Zda ministerstvo zprávu zveřejní, musí posoudit ve spolupráci s uvedenými institucemi.

Foto: koláž Novinky.cz s Právo a ČTK
Zpráva OLAF o Čapím hnízdu dorazila na ministerstvo financí, poslalo ji i policii

„Ministerstvo financí ve středu 27. 12. 2017 obdrželo zásilku Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jejímž obsahem je závěrečná zpráva z šetření úřadu OLAF ve věci Čapího hnízda. Ministerstvo financí nyní tuto závěrečnou zprávu, včetně závěrů a doporučení v ní obsažených, postoupilo všem dalším relevantním subjektům,” uvedl v tiskové zprávě mluvčí úřadu Žurovec.

Zprávu podle něj resort postoupil Ministerstvu pro místní rozvoj, řídícímu orgánu operačního programu ROP Střední Čechy, příslušnému lokálnímu kontaktnímu bodu AFCOS a z důvodu probíhajícího šetření případu Policií ČR také Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Úřad rovněž posoudí, zda a jakým způsobem se může zpráva zveřejnit. „Zejména s ohledem na dodržení Nařízení Rady č. 2185/96 a ostatní právní předpisy,“ dodal Žurovec.

Ministerstvo financí je v právní oblasti hlavním partnerem OLAF za ČR, takže je standardním příjemcem zpráv a pak je rozesílá dalším institucím.

Kauzu řeší policie

Kauzou Čapí hnízdo se zabývá po vlastní linii také česká policie, v případu byl obviněn premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a první místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. Poté, co v říjnových volbách znovu získali poslaneckou imunitu, však policie jejich stíhání přerušila. Obvinění stále čelí dalších devět lidí, včetně manželky premiéra Moniky Babišové.

Policie znovu o Babišovo a Faltýnkovo vydání požádala koncem listopadu, žádostí se nyní zabývá sněmovní mandátový a imunitní výbor.

Babiše policie podle žádosti o vydání podezírá z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie, podle vyšetřovatelů údajný podvod řídil. Faltýnek se podle policie dopustil dotačního podvodu. Babiš i Faltýnek kauzu označují za účelovou.

Akcie na majitele

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. V prosinci 2007 se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele.

Jediným akcionářem byla akciová společnost ZZN Pelhřimov. Podle vyšetřovatelů však ke změně nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod. Kvůli změně nebylo možné dohledat majitele firmy a ta tak získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.

Kauza Čapí hnízdo

Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.

Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.

V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.

Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu” Čapí hnízdo.

V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.

Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.

Farma už není mezi projekty spolufinancovanými z evropských fondů. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků