Hlavní obsah
Prezident Miloš Zeman Foto: Petr Horník, Právo

Zeman podepsal jmenování prvního velvyslance - v Bhútánu

První vstřícný krůček ve sporu kolem velvyslanců udělal prezident Miloš Zeman. Ale příliš velký nebyl. Podle informací Práva před dvěma týdny podepsal ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi jmenování prvního velvyslance z jeho seznamu. Je to ale gesto jen symbolické - jde totiž o ambasadora v himálajském království Bhútán.

Prezident Miloš Zeman Foto: Petr Horník, Právo
Zeman podepsal jmenování prvního velvyslance - v Bhútánu

Háček je navíc v tom, že nejde o nového ambasadora, ale jen o rozšíření působnosti současného velvyslance v Indii Miloslava Staška. A to na rozdíl od Hradu za gesto Schwarzenberg rozhodně nepovažuje. Jednání tak zůstávají zadřená a hrozí, že pat vydrží ještě rok do sněmovních voleb na jaře 2014.

Ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček potvrdil, že Zeman pověřovací listiny jednoho z velvyslanců navržených ministerstvem podepsal. O jakou zemi jde, ale nechtěl uvést. „Žádná konkrétní jména nekomentuji,“ řekl Právu.

Fakt, že k podepsání listin pro Staška došlo, Schwarzenberga překvapil. „O tom ani nevím,“ řekl Právu. Podle něj ale v případě Bhútánu nejde o skutečnou ambasádu. „To nevyjíždí nikdo od nás, ale je to přifaření k existujícímu velvyslanectví v Dillí, když jsme nyní navázali styky s Bhútánem,“ dodal.

Podle Kmoníčka ale rovnost lidí v demokracii platí i pro velvyslance. „Každý ambasador prochází procedurou schvalování, od předjednaného návrhu ministra, pak do vlády až po podpis prezidenta,“ sdělil.

Kmoníček dodal, že podpis prvního Zemanova velvyslance znamená „vstřícné gesto“ a vklad do příštích jednání se Schwarzenbergem. „Ten na to zatím nereagoval. Nezbývá mi než vyčkat, až dojde k nějakému posunu též na straně ministerstva, aby bylo o čem jednat,“ řekl Právu.

„Hoří“ Moskva

Spor kolem velvyslanců vznikl poté, co Zeman odmítl podepsat pověřovací listiny generálnímu sekretáři MZV Jaromíru Plíškovi na Slovensko a začal do Bratislavy prosazovat bývalou první dámu Livii Klausovou. Chtěl by také vidět europoslance Vladimíra Remka (za KSČM) jako ambasadora v Moskvě.

Schwarzenberg Livii Klausovou rezolutně odmítá. Zeman kvůli tomu šéfovi diplomacie pohrozil, že ho obejde a věc vyřeší s premiérem Petrem Nečasem. Ten to však odmítl. Vinou sporu mezi ministrem a prezidentem tak zůstávají neobsazené úřady například v Rakousku či Rusku, jiné ambasády vedou přesluhující velvyslanci.

Kmoníček nyní Právu řekl, že je třeba od negativní agendy vyhlašování, co nejde, postoupit k alespoň nějaké pozitivní agendě ohledně toho, na čem se dohodnout nyní lze.

„Je nutné například konečně obsadit prázdnou ambasádu v Moskvě a dát příslušný návrh do vlády. Prezident proto nyní trpělivě očekává nějakou pozitivní aktivitu ze strany ministra společně s alespoň nějakým jeho novým návrhem řešení situace,“ dodal.

To ale podle všeho nepřijde, jelikož podle Schwarzenberga je spor mnohem hlubší. „Nejde o velvyslance, ale o zásadní otázku, kdo navrhuje velvyslance, kdo je schvaluje – to je vláda – a kdo je potom ne jmenuje, nýbrž pouze pověřuje. To musí být jasně stanoveno a akceptováno, a pak můžeme dál mluvit,“ sdělil Právu.

Podle ministra může i ambasador v Rusku počkat. „Máme řadu velvyslanců schválených prezidentem Klausem, ti jsou na řadě. Pak přijde na řadu i velvyslanectví v Moskvě,“ doplnil.

Na dotaz, zda je smířen s tím, že pat může trvat i rok, odpověděl: „To je mi jasné, samozřejmě.“

Bhútán leží mezi Indií a Čínou. Česká ambasáda v Indii se nyní kromě Bhútánu stará o Srí Lanku, Maledivy, Bangladéš a Nepál.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků