Hlavní obsah
Stará šeková knížka nalezená pod kobercem při vyklízení bytu Foto: Jindřich Ginter, Právo

Zapomenuto v bance: akcie i ledvinové kameny

I v bankách se občas objeví zapomenuté poklady, o které se nikdo nehlásí. Některé mají velkou hodnotu, jiné jsou spíše k pousmání. Většinou se tak děje po úmrtí klienta banky, někdy i po letech v rámci obnoveného pozůstalostního řízení.

Stará šeková knížka nalezená pod kobercem při vyklízení bytu Foto: Jindřich Ginter, Právo
Zapomenuto v bance: akcie i ledvinové kameny

Loni se tak konalo velké překvapení například v Raiffeisenbank po odvrtání jedné z bezpečnostních schránek.

„Přestože by do nich klienti měli ukládat pouze dokumenty, občas tam najdeme i hotovost, osobní doklady, klíče od auta, šperky. V minulém roce se v odvrtané schránce nalezlo i dvacet listinných akcií na jméno v celkové hodnotě dva miliony korun,“ popsala Právu mluvčí banky Petra Kopecká.

Jedná se o neobvyklý nález, neboť většinou podle ní bývají ve schránkách spíše zcela nezajímavé dokumenty. Vskutku bizarní byl ovšem nález v jiné bezpečnostní schránce. V ní se našly skleněné ampulky označené kolkem zdravotní laboratoře a ukrývající vakuovaný jemný prach.

„Jednalo se prý o ledvinové kamínky,“ vysvětlila Kopecká. V bankách také řeší zapomenuté účty, na nichž zůstávají peníze. K tomu většinou dojde, když vlastník zemře a nemá dědice nebo se účet v pozůstalostním řízení nepodaří dohledat a dědicové netuší, že zůstavitel ho v bance měl.

Ne vždy ale mohou mít z nečekaného objevu pozůstalí radost. Největším problémem podle Kopecké bývá, když má zemřelý úvěr a pozůstalí, třeba manželka, o něm nevědí, a úvěr tedy není splácen. „To je pak velmi nepříjemné,“ poznamenala mluvčí.

„K zapomenutým účtům dochází také v situacích, kdy klient účet vypoví, ale neposkytne nám informaci, kam se mají peníze po uplynutí výpovědní lhůty převést. V těchto případech peníze převádíme na vnitřní účet banky. Současně s tím začíná běžet tříletá promlčecí lhůta. Po této lhůtě už nejsme povinni klientovi peníze vyplatit, přesto je standardně vyplácíme i po této lhůtě,“ sdělil Právu Michal Teubner z Komerční banky.

Počty těchto účtů a objem uložených peněz na nich banka nezveřejňuje. „Lze však říct, že se jedná o desítky účtů a v jednotlivých případech i o milionové částky. Případné dědické nároky na vyplacení řešíme vždy individuálně,“ dodal Teubner.

Češi nevybrali téměř dvě miliardy

Velikou sumu nechali Češi na starých anonymních vkladních knížkách, jejichž platnost skončila podle zákona o bankách v závěru roku 2002. Vybráno bylo 120 miliard korun, přesto nakonec spořitelně zůstaly nevybrané vklady za 1,78 miliardy korun.

Česká spořitelna většinu z těchto peněz vložila do Nadace Depositum Bonum, kterou v roce 2012 sama založila a která se zaměřuje na zlepšení úrovně vzdělání, zejména v technických a přírodních vědách. S vkladem 1,45 miliardy korun se stala největší nadací v Česku. Česká spořitelna lhůtu pro výplatu peněz několikrát prodloužila, poslední možnost vyzvednout si své vklady měli klienti do konce roku 2016.

Pokud se ale ještě dnes objeví držitel knížky, spořitelna mu vyjde vstříc. „Pokud se ale ještě dnes objeví držitel knížky, spořitelna jeho žádost individuálně posoudí a v určitých případech může vyjít vstříc,“ potvrdil Právu František Bouc z ČS.

U Raiffeisenbank zůstalo na nevyzvednutých anonymních vkladních knížkách 1,5 milionu korun. Banka je v letech 2015 až 2017 darovala nadaci Dobrý anděl.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků