Článek
Listiny totiž patřily izraelským diplomatům, kteří museli Československo v roce 1967 narychlo opustit, když po šestidenní válce došlo k přerušení diplomatických styků mezi tehdejší ČSSR a židovským státem.
Tuto informaci izraelského tisku Právu potvrdil ve středu jak velvyslanec Izraele v Praze Jaakov Levy, tak Helena Stiessová ze švédské ambasády.
„Sovětský svaz ČSSR v červnu 1967 nařídil přerušení diplomatických styků s Izraelem…, diplomaté museli narychlo odjet a v tomto shonu nestihli splnit všechny úkoly. Zastupování izraelských zájmů tehdy přejalo Švédsko,“ vysvětlil Právu izraelský ambasador.
„Švédská ambasáda v Praze nyní narazila na staré dokumenty, které podle jejího zjištění patří izraelskému velvyslanectví, a předala nám je,“ sdělil.
Tři Čechoslováci z dopisu měli být vyznamenáni
„Byl mezi nimi seznam věcí patřících ambasádě nebo třeba žádost izraelského diplomata pojišťovně o proplacení zeleného převlečníku ukradeného na recepci. Úředník byl odškodněn částkou 304 Kčs,“ uvedl Levy.
Mnohem významnější byl ale dopis z Jeruzaléma, který obsahoval informace o třech čs. občanech, kteří měli být vyznamenáni titulem Spravedlivý mezi národy. Ten od roku 1963 uděluje komise při památníku šoa Jad Vašem lidem nežidovského původu, kteří zachraňovali Židy před holocaustem. Kvůli uzavření mise v Praze ale k ceremoniálu nedošlo.
Izraelská ambasáda nyní v Jeruzalémě zjistila, že z těchto tří lidí, z nichž už nikdo nežije, byli dva vyznamenáni později a jinde.
Poslední neoceněný by se měl dočkat titulu alespoň posmrtně. „Velvyslanectví se snaží vypátrat jeho potomky, aby ceremoniál mohlo uspořádat,“ dodal Levy.
V Česku podle webu památníku Jad Vašem dosud tento titul obdrželo 108 oceněných.