Článek
Navíc se místo očekávaných specialistů hlásí spíš levné pracovní síly, které při nízké nezaměstnanosti zdejší firmy poptávají stále častěji.
Přesunu pracovníků pomáhá tzv. Režim Ukrajina, který umožňuje českým zaměstnavatelům vyhledat si budoucí pracovníky přímo na Ukrajině. Ti potom mají možnost získat povolení ve zrychlené proceduře. Do režimu bylo vloni a letos zařazeno celkem 10 104 žadatelů. Původně byl záměr přivést ročně do ČR 3800 Ukrajinců.
Místo týdne trvá vyřízení žádosti 114 dní
Ministerstva zahraničí a vnitra, která jsou jeho garanty, průběh programu hodnotí jako úspěšný a považují jeho další existenci za žádoucí. Uvádí to zpráva, kterou vládě předložil nový šéf diplomacie Martin Stropnický (ANO).
Růst zájmu ale dělá oběma ministerstvům těžkou hlavu. I když se počet pracovníků vyřizujících žádosti na ambasádě v Kyjevě, na konzulátu ve Lvově i na vnitru postupně navyšoval, stále to nestačí. Svědčí o tom délka potřebná pro vyřízení žádosti. Z týdne v srpnu 2016 se vyřízení protáhlo v prosinci 2017 na 114 dní. Podle Stropnického zprávy hrozí, že se lhůta ještě prodlouží.
„Tento problém by bylo možné řešit výlučně dalším navýšením kapacity dotčených resortů,“ tvrdí ve zprávě. Další navyšování počtu pracovníků pro tuto agendu ale komplikuje kapacita lvovského konzulátu.
Místo specialistů levná pracovní síla
Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru a exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), za kterého „dovoz“ Ukrajinců do ČR začal, se z programu vytratil původní záměr. Zatímco zkraje bylo cílem přivést do ČR především kvalifikované pracovníky a specialisty, nyní v jeho rámci přichází podle něho hlavně levná pracovní síla.
„Na začátku bylo po dohodě v tripartitě, tedy i s odbory a zaměstnavateli, snahou získat lidi z Ukrajiny tzv. s přidanou hodnotou, tedy kvalifikované pracovníky v profesích, které náš průmysl potřeboval,“ řekl Zaorálek Právu.
Nikdy nebudu souhlasit s tím, aby se ekonomika stavěla na přílivu sto tisíc pracovních sil odjinud. To je špatný přístup
„Domluvili jsme se na rozumném počtu, aby to nevedlo k tomu, že naše ekonomika začne fungovat na přílivu levné pracovní síly. Tedy lidí, kteří budou žít na ubytovnách a nebudou mít možnost se dobře integrovat do společnosti,“ dodal.
Podle něho v Česku tak vznikají dva typy pracovní síly – jedna, která je odpovídajícím způsobem zajištěná, a druhá, kterou tvoří pracovníci „druhé třídy“, často právě Ukrajinci. Což je, jak Zaorálek připomněl, situace, která vznikla před časem v Německu s Turky.
Firmy doufají
Velký tlak na přijímání Ukrajinců vyvíjejí hlavně firmy. Představitelé profesních organizací a komor hovoří o tom, že by českému hospodářství pomohlo až 150 tisíc zahraničních pracovníků, především právě z Ukrajiny.
To tvrdí i Stropnického zpráva, podle níž je uspokojení poptávky zaměstnavatelů po Ukrajincích „jedním ze základních předpokladů pro konkurenceschopnost a další rozvoj české ekonomiky“.
Podle Zaorálka ale není důvod přivážet do ČR další tisíce lidí, cílem je dát především práci všem občanům ČR. „Nikdy nebudu souhlasit s tím, aby se ekonomika stavěla na přílivu sto tisíc pracovních sil odjinud. To je špatný přístup. V této době nepotřebujeme posilovat zaměstnanost. Máme dost práce. A nepotřebujeme vyrábět víc a pro to dovážet pracovní sílu,“ prohlásil.
Jak už dřív varovaly odbory, kazí levní pracovníci z Východu zdejší mzdy, které teď nadějně stoupají. „Projekt byl na začátku pozitivní, ale bude-li sloužit jen k tomu, aby byla levná práce, tak je používaný úplně jinak, než byl zamýšlen. To už je byznys, který slouží jen některému segmentu, a nikoli zkvalitnění naší ekonomiky,“ dodal Zaorálek.
