Hlavní obsah

Záhada kůlů na řece Moravě vyřešena

Dubové kmeny trčící z obnaženého dna Moravy nedaleko Mikulčic na Hodonínsku s největší pravděpodobností skutečně sloužily jako součást přístaviště pro plavení kmenů po Moravě ve druhé polovině 19. století. Jejich stáří podle odborníka Josefa Kyncla odpovídá této době.

Záhada kůlů na řece Moravě vyřešena

Článek na Novinkách Kůly v řece Moravě jsou dál záhadou zaujal dendrochronologa natolik, že se k Mikulčicím vydal na průzkum.

„Vzorek jsem odebral jako příčný řez kůlem a změřil na několika poloměrech letokruhy. Jejich srovnáním se standardní chronologií nám vyšel jednoznačný výsledek. Poslední zjištěný letokruh nese dataci 1818,“ uvedl Kyncl.

Josef Kyncl ukazuje místo záhadných kůlů v Moravě u Mikulčic

Foto: Milan Vojtek, Právo

Připomněl ale, že se nejedná o rok zbudování díla v Moravě. Kůl rostl jako strom jistě ještě v dalších letech.

„Je silně ohnilý, povrchová vrstva dřeva, obvykle o 11–22 letokruzích, úplně chybí. Takže dub musel být skácen nejdříve roku 1829, ve skutečnosti ale asi ještě mnohem později. Pokud se okrajovou hnilobou ztratilo 40 letokruhů, pak musíme datování posunout až k roku 1858,“ tvrdí expert.

Kůly s místem, kde odborník odebral vzorek

Foto: Foto Josef Kyncl,

Nedávno zesnulý mikulčický kronikář Svatopluk Rutar spojil kůly s plavením dřeva. I porovnání map řeky před regulací a po narovnání do nového koryta podporuje hypotézu kronikáře.

Hypotéza přístavu

Podle Rutarova bádání dostal v roce 1863 lesní úřad v Břeclavi úkol dopravit vytěžené palivové dříví do dolnorakouského Hohenau a aktuální se stala jeho lodní doprava, takže šlo asi o nějaké přístaviště pro nakládku dříví. Lesy v okolí Mikulčic patřily od roku 1638 Lichtenštejnům, o kus dál už začínalo další panství. Splavování zmiňované kronikářem se dělo v jarních měsících za dostatečně vysoké hladiny.

„Aby jim šlo dobře nakládání, měli lodě ukotvené u kůlů, které se zachovaly až do dnešních dnů,“ popisoval dílo Rutar.

Kůly v Moravě při pohledu ze slovenského břehu

Foto: Foto Josef Kyncl

Určení původu dubů jeho verzi potvrzuje. Nepocházejí z doby velkomoravské, což by mohla evokovat blízkost slovanského hradiště Valy u Mikulčic. „Já se proto jednoznačně přikláním k té hypotéze přístavu. Možná by se to dalo ještě dál dohledat v archívech, ale to už není práce pro dendrochonologa,“ řekl Kyncl.

Dendrochronologie je věda odhalující stáří dřevin. Založena je na skutečnosti, že každý letokruh je trochu jiný a jeho jinakost je do jisté míry shodná pro všechny jedince téhož druhu v rámci oblasti, je datovacím signálem.

Srovnání letokruhových křivek kůlu a dvou standardů

Foto: Foto Josef Kyncl,

„Nositelkou signálu je standardní letokruhová chronologie. Její sestavování bylo posledních třicet let na botanickém ústavu akademie mým denním chlebem. Takže máme-li standard na jedné straně a zkoumané dřevo s dostatečně dlouhou řadou letokruhů na straně druhé, můžeme datovat,“ popsal Kyncl.

Část příčného řezu zkoumaným kůlem s již odatovanými letokruhy

Foto: Foto Josef Kyncl

Expert řadu let pracoval v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, od roku 1995 je soudním znalcem v oboru dendrochronologie a stejně dlouho provozuje laboratoř Dendrolab Brno, zaměřenou na datování. Dendrochronologii a jejím zvláštnostem se věnuje v knize Letokruhy jako kalendář i záznamník.

Inzertní sdělení
Myslíš si, že má článek vocas? Zapoj se do soutěže na: https://www.facebook.com/pardal.cz/
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků