Článek
"Péče o nezletilé dítě je povinností obou rodičů a pokud spolu nežijí, není důležité při určování výživného, kdo chce mít dítě v péči, nebo kdo ho do péče rozsudkem získal. Důležité je, kdo se o dítě opravdu stará. Může se totiž stát, že dítě dostane do péče matka a přitom se o něj nestará a péči zajišťuje otec. Pak je nutné vycházet ze skutečného stavu," uvedla místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová.
ÚS tak vyhověl stížnosti Zdeňka Grebořici z Opavy, jenž se od června 2004 staral o své dvě nezletilé dcery a domáhal se zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Soud mu však nárok na výživné od matky dcer, která se o ně nestarala, přiznal až od prosince 2004, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o tom, že dívky zůstanou v jeho péči. Krajský soud tak podle Wagnerové porušil jeho práva i práva dívek, když výživné stanovil až o půl roku později.
"Výživné může soud určit i rodiči, který se o dítě nestará, ač ho měl svěřené do péče. Stát je povinen vytvářet podmínky pro ochranu rodičů a dětí. Pokud rodiče nežijí spolu, pak soud neprodleně určí vyživovací povinnost tomu, kdo se o dítě nestará nebo schválí dohodu rodičů. To, komu je dítě určené do péče jen znamená, v jaké prostředí dítě bude žít, ale nemá vliv na termín, od kdy soudy stanoví výživné," dodala Wagnerová.