Článek
„Volby se uskutečnily i na Krymu, který byl s hrubým porušením mezinárodního práva odtržen od Ukrajiny a připojen k Rusku. Česká republika v souladu s politikou Evropské unie neuznala a neuznává nezákonné připojení ukrajinské Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu k Ruské federaci,” zdůraznilo ministerstvo.
Volby na Krymu byly podle resortu zinscenované Ruskem a jakožto nezákonné jejich výsledky na poloostrově proto ČR neuznává.
„Členové ruské Státní dumy ,zvolení' na Krymu nebudou pokládáni za poslance ruského parlamentu,” uvedl Černínský palác v komuniké.
Drtivé vítězství Jednotného Ruska
Volby v Rusku se uskutečnily v neděli. Vládní strana Jednotné Rusko, uskupení blízké prezidentovi Vladimiru Putinovi, získala 54,2 procenta hlasů a na hlavu porazila své soupeře ve všech regionech. Vyplývá to z výsledků, které v pondělí v Moskvě oznámila volební komise po sečtení 99 procent hlasů.
Strana Jednotné Rusko tak bude mít díky rekordnímu zisku pravděpodobně o více než 100 mandátů víc než dosud, a bude tak moci sama měnit ústavu.
Zatímco po volbách z roku 2011 měla hlavní vládní strana ve Státní dumě 238 ze 450 mandátů, nyní jich bude mít podle předběžných propočtů 343.
Putin se tak podle agentury AFP může v klidu připravovat na zisk čtvrtého prezidentského mandátu v roce 2018 a bude mít volné ruce pro prosazení úsporného rozpočtu souvisejícího s padajícími cenami ropy a zemního plynu na světových trzích.
Nízká volební účast
Nepříjemností pro Kreml je však slabá volební účast – 47,8 procenta oproti 60 procentům při předchozích volbách v roce 2011.
Evropa vyslala na volby do Ruska stovky pozorovatelů zastupujících Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Radu Evropy a další instituce. Ti byli přítomni ve všech významných volebních obvodech, ovšem právě s výjimkou okupovaného Krymu.
Podle OBSE volby poznamenaly mnohé procedurální nesrovnalosti. Hlasování prý negativně ovlivnila státní média, stále silnější dozor Kremlu nad občanskou společností a omezování základních politických práv.