Výročí Pražského povstání připomíná několik pietních akcí

Tradiční vzpomínkové setkání před budovou Českého rozhlasu se kvůli protikoronavirovým opatřením nekoná, ale politici, vojáci a další osobnosti veřejného života uctí památku padlých každý zvlášť.

Květiny na místě tehdejších těžkých bojů povstalců s nacistickou převahou pokládají např. předseda Senátu Miloš Vystrčil, šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, zástupci vlády, Pražského hradu, rozhlasu a dalších institucí. Rozhlas zároveň zařadil speciální vysílání k povstání.

„Lidé, kteří před 76 lety bojovali za svobodu a vlast, byli hrdinové a mohou být příkladem pro současníky,” prohlásil Vystrčil při pietním aktu před pražským sídlem Českého rozhlasu.

U základní školy Na Smetance zástupci velvyslanectví Spojeného království slavnostně odhalí pamětní desku dvěma britským vojákům, kteří se zapojili do Pražského povstání. Thomas Vokes a William Greig mj. pomohli v této škole vyjednat kapitulaci německého oddílu, který představoval nebezpečí pro povstalce u budovy rozhlasu.

Lidé mohou vzdát poctu padlým při výročí Pražského povstání v roce 1945 prostřednictvím interaktivní mapy, kterou nechal zpracovat magistrát. Zapálit mohou buď virtuální svíčku, nebo se podle mapy vydat na konkrétní místo.

V mapě je zaneseno na 800 míst s pomníčky a bude fungovat i po skončení vzpomínkových akcí.

Kromě pandemie covidu zvolilo město tuto variantu také kvůli tomu, že za minulého režimu docházelo k překrucování historie. Komunisté nemluvili například o roli tzv. vlasovců při osvobození Prahy či se snažili vymazat z historie postavu generála Karla Kutlvašra.

„Nemluvilo se o tom, že povstali obyčejní Pražané, a mluvilo se, že začalo na pokyn Komunistické strany Československa, což je jedna ze lží,“ poznamenal publicista a historik Jiří Padevět.

Ranní české zvolání dne 5. května 1945, kdy hlasatel Zdeněk Mančal oznámil: „Volá český rozhlas, voláme všechny Čechy...”, jímž dal podnět k bojové domácí operaci nazvané Pražské povstání, posléze podle dřívějšího vyjádření historika a pedagoga Zbyňka M. Dudy pro Novinky zapadlo do směsice všech závěrečných zvratů 2. světové války v Evropě.

Ve dnech 5. až 8. května vyrostly stovky barikád, na kterých bojovaly tisíce lidí z celé oblasti Protektorátu Čechy a Morava, přičemž více než 3000 z nich dalo své životy na oltář vlasti.

Pražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Samotné povstání v hlavním městě, kterému tedy předcházela řada vzpour po celém území protektorátu, začalo 5. května 1945. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovat i rychlejší zásah Rudé armády.

Komunistický režim po únoru 1948 však velitele povstání generála Kutlvašra odsoudil k doživotnímu vězení, perzekuováni byli i další představitelé povstalců.

Výročí povstání 5. května je v českém kalendáři vedeno jako významný den. V sobotu si Česká republika společně s většinou evropských států připomene jako státní svátek den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci.

Vojáky Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa, si na Olšanských hřbitovech a dalších místech Prahy připomínají čeští sympatizanti ruského klubu Noční vlci. Motorkáři si tradiční Cestou vítězství připomínají konec druhé světové války. Ani letos kvůli pandemickým opatřením členové ruského klubu do Česka nemohli přijet.