Hlavní obsah

Česká byrokracie v praxi: Dva roky trvalo, než se vozíčkář dočkal snížení obrubníků

Tomáš je na invalidním vozíku už přes třináct let. Pracuje, sportuje, s přítelkyní Gabrielou cestují a plánují založit rodinu. Život v pražském Braníku jim doposud komplikovalo jedno jediné - vysoké obrubníky. Než se Tomáš dočkal jejich snížení, trvalo to kvůli české byrokracii předlouhé dva roky. Novinky na případ poprvé upozornily loni na podzim. Teprve pak se daly věci do pohybu.

Česká byrokracie v praxi: Dva roky trvalo, než se vozíčkář dočkal snížení obrubníků

Tomáš s Gabrielou si s úředníky posílali e-maily už od léta 2017. Tehdy požádali městkou část Prahy 4, zda by bylo možné u jejich domu snížit několik obrubníků u přechodů, aby si Tomáš mohl dojet například sám na nákup nebo k lékaři.

„Ač se to nezdá, největší problém je pár obrubníků, kvůli kterým se člověk nedostane ani na nákup. Komplikuje to denní činnost člověka, který je jinak samostatný,“ řekl vloni na podzim Novinkám Tomáš.

„Paradoxem je, že v dnešní době můžou vozíčkáři jezdit na kole, lyžovat, řídit auta, skákat padákem, ale nakonec kvůli obrubníku nemohou ani dojít do práce nebo do školky pro děti, do lékárny, na MHD,“ popsala Gabriela.

Místo pochopení se dvojice dočkala arogance. Jedna z úřednic jim dokonce vzkázala, ať se raději přestěhují jinam.

Vozíčkář se po dvou letech dočkal snížení obrubníků

Foto: Novinky

„Oficiální cestou jsme se obrátili na Městskou část Prahy 4, kde nám bylo řečeno, že to řeší Magistrát a Praha bezbariérová. Takže jsme se obrátili na ně. Následovalo vyměňování e-mailů s tím, proč to nejde,“ uvedla Gabriela.

Pomohla reportáž

Novinky na problém upozornily loni na podzim. Tehdy se daly věci do pohybu. „Pendlovalo to mezi Prahou 4 a magistrátem, až jsme skončili u médií. Konečně se to povedlo trochu rozhýbat,“ říká Gábina.

Do situace se vložil poslanec a pražský opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO), který na problém upozornil náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha Sobě). „Po dvou letech máme konečně tři přechody se sníženým obrubníkem, takže se přítel může dostat tam, kam potřebuje,“ potvrdila Tomášova přítelkyně.

Chybí tady nějaká koncepce, aby se tím někdo zabýval. Těch vozíčkářů je v Praze hodně
Gábina, přítelkyně vozíčkáře Tomáše

„Je to trochu úsměvné. Pracuji na Pankráci a tam za dva roky vyrostly 20patrové mrakodrapy. A tady se s námi někdo hádá, proč neudělat tři snížené přechody,“ kroutí hlavou.

Úředníci prý vše vysvětlovali nedostatkem peněz, nedostatkem personálu a tím, že se ke snížení přechodu musí vyjádřit asi 60 dotčených stran. „Jakých konkrétně, paní úřednice nespecifikovala. Jen nám doporučila, ať si nastudujeme zákony, když to potřebujeme vědět,“ vzpomíná Gábina.

Podle ní přitom podobné problémy řeší řada vozíčkářů či nevidomých lidí. „Chybí tady nějaká koncepce, aby se tím někdo zabýval. Těch vozíčkářů je v Praze hodně, stejně jako nevidomých či dalších znevýhodněných. Dnes tolik zmiňovaná integrace je přeci o tom, vrátit člověka v maximální možné míře do normálního života, aby se dostal do práce, do obchodu, na autobus,“ míní Gábina.

Každopádně je ráda, že se její přítel nyní může dostat bez pomoci někoho jiného tam, kam potřebuje.

Když se chce, všechno jde, tvrdí Scheinherr

„Není možné, aby se člověk na vozíku nemohl dostat na nákup nebo k lékaři, aby prostě běžně fungovat podle své potřeby, kvůli neochotě úředníků. U obrubníku na Jílovské jsme se mohli přesvědčit, že když se chce, tak všechno jde,“ komentoval situaci náměstek pro dopravu Scheinherr.

„Nevím, jestli mám mít radost, že se po dvou letech různých urgencí podařilo udělat bezbariérové přechody, nebo jestli to je spíš ke smutku. Trvalo to hrozně dlouho a angažovala se v tom spousta lidí. Mám radost, že jim to pomůže. Ale i takové drobné věci trvají dlouho,“ konstatoval Nacher.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků